Need For Speed Undercover: opět zábavné, ale kriticky nevýrazné

Šest let po sobě vychází Need For Speed pravidelně na podzim. Šest let po sobě na něj neuvěřitelně nadávám, ale přesto se u něj bavím. Každý díl přinese nové věci, vlastnosti, featurky, a zase mnoho odstraní. Závodilo se v několika městech, na letišti, v továrnách, kaňonech, přístavech, na vesnici, po dálnici, ve dne i v noci, s desítkami aut od hatchbacků přes sedany a SUV až po supersporty, s možností optického tuningu, který sem tam i k něčemu byl, výkonového tuningu, někdy se daly přidat repráky pro lepší hudbu, někdy zas šla přidat česká vlajka na auto. Tak co se namixovalo do Need For Speed Undercover?



Vlastně takové slabé nic, ale jedno zůstává: šílená hratelnost. Auta jezdí úplně psyche, rychlost vůbec neodpovídá realitě, zatáčení a brždění je vtip, ale přesto to je zábavné. A pěkně frenzy, protože když v NFS akceleruje Bugatti Veyron na stovku za 1 sekundu, tak náročnost na rychlé reakce je obrovská. Co se však oproti ProStreet změnilo, je zatáčení. V ProStreet se totiž ve velkých rychlostech nedalo s dobrou sensitivitou zatáčet, zde je to opraveno, takže odpadá neskutečná frustrace z nehod v high speed. Celkový styl hry je tak nejbližší Carbonu, který byl postavený na čiré zábavě ze závodění a ne na šílených bitkách s poldy jak v Most Wanted, a na rozdíl od ProStreetu se opět odehrává v otevřeném městě. Vlastně ve třech městech.







Nechápu, proč tvůrci NFS mají vždy potřebu závodění podložit nějakým kriminálním příběhem. V tom vidím obrovské plus ProStreet, že si prostě na nic nehrál a cíl bylo prostě vše vyhrát a být nejlepším závodníkem. Zde ne, zde jste undercover cop a příkazy vám v krátkých cutscénách se záběry na rty a ňadra dává kočka Maggie Q. V reálu tak závodíte a postupně vám chodí zprávy, že se máte někam dostavit a posunout tak příběh.






Typů závodů tu je docela málo. Nehledejte zde drift, drag ani knockout, jsou ty pouze kolový závod, sprint (A do B), checkpoitový souboj s časem, dálniční bitva (ujet o 300 metrů jednomu soupeři) a útěk (předjet soupeře a být před ním po několik desítek sekund, můžete ujíždět kamkoliv). U ProStreet jsem byl za jejich absenci vděčný, tady opět jsou: policajti. Je to napínavé a náročné, ale prostě mě štve se honit za úkolem typu zničit 20 cajtů a utéct za 5 minut. Nakonec jsem to vše vyhrál (resp. i dominoval – překonal rekord), ale cajty prostě nemám rád – Most Wanted jsem málem rozpráskl o zeď, v Carbonu naštěstí tak moc nebyli.







Naštěstí ze 187 závodů (celková čistá hrací doba byla 16 hodin) těch honiček není moc, takže hlavní náplň hry je adrenalinové závodění v šílených rychlostech. Nutno dodat: s debilní AI soupeřů – nelze vypnout catch-up, takže když jedete druzí, auta před vámi bourají a nepoužívají zkratky, když ale jedete první, soupeři se extrémně snaží vás dohnat, a je víceméně jedno, jakým autem jedete. V průběhu hry získáte auta zadarmo, ty stačí vytunit po výkonové stránce a je hotovo, optický tuning je slabý a navíc k ničemu, takže jsem neměl důvod si s ním hrát.








Kladně rozhodně nelze mluvit o grafice, celý obrazový zážitek je hodně odfláklý. Svět je sice velký, ale je kriticky nedetailní, mrtvý, neosobní, s hnusnými texturami. Jedinou výhodou snad je, že lze zničit různé věci okolo cest (včetně oblíbených pursuit breakers jako benzínka nebo billboard). Slabá grafika má ale pozitivní vliv na náročnost na hardware: Undercover si spustíte v pohodě i na opravdu staré šunce. Já jsem si vypnul filtry a efekty, které vypadaly odporně, a hra se pohybovala okolo 50FPS. Při šílených rychlostech (jak už jsem naznačoval, 400 km/h je ve hře tak 600 km/h) někdy dochází k momentu, kdy obrazovka zmodrá a čeká se na doloadování nových objektů – hra se tak na milisekundu sekne, zapauzne, a zase rozjede. Může to vadit, mě ne. Co mě vadí je však opět divná podpora wide režimů, na mém 1280x800 displeji šlo nastavit pouze 1280x720, což však nebyl 16:9 obraz, ale nějaký roztažený paskvil (viz screenshoty).








Na sountracky Undergroundů rád vzpomínám, hudba z Undercover je ale úplně o ničem. U zvuků jsou dobré hlavně jednoznačně rozeznatelné motory aut, jinak nic slavného. Celé Undercover není nijak slavné, ale naštěstí je zábavné, takže to úplný propadák není. Je však více než jasné, že další takový mix už vyjít nemůže a NFS potřebuje nový impuls.

Hodnocení:
Undercover ničím neoslní, v mnoha stránkách zklame, ale nedá se mu upřít ta zábavná arkádová NFS hratelnost.
70%







Klady:
Jednoduchá zábavnost
Dobrá ovladatelnost
HD cutscény
Slušná trvanlivost
Nenáročnost na HW

Zápory:
Soundtrack
Nevýrazná grafika
Podložení kriminálním příběhem
Není důvod kupovat a zkrášlovat auta
Sem tam frustrace z policistů a soupeřů