Filmový přehled s komediemi Drillbit Taylor, Harold & Kumar 2, Semi-Pro, Hottie & Nottie a Son Of Rambow

Stejně jako horory mám rád i komedie. Těch překvapivě vychází snad méně než hororů, kvalitou v průměru vycházejí lépe než horory, ale poslední dobou mám pocit, že tvůrci ztratili glanc. Kromě tvorby Appatovců a sportovních blbin s Ferrellem tu toho je minimum, snad už jen nějaké romantické komedie. Dneska se tu sešel takový mišmaš:-).


Drillbit Taylor - Tvrďák Taylor
Na fóru IMDB někdo poznamenal, že se nediví, že se Owen Wilson pokusil zabít, když točí takové sračky. Ono ale Drillbit Taylor není sračka! Sice amerického stylu, ale i tak příjemná komedie... o šikanování:-D. Producent, scénárista režisér Judd Apatow je teď pořád skloňován, stojí za Knocked Up, Superbad, 40 Year Old Virgin, Forgetting Sarah Marshall a dalšími populárními a lehce šílenými komediemi. O čem je Tvrďák Taylor, který produkoval? Zde se 3 kamarádi, dlouhý, široký a nebystrozraký (brejlatý), dostanou jako freshmeni na střední do problému s dvojicí starších výrostků, kteří jim ztrpčují život neustálým šikanováním, které sami nedokážou zastavit a u rodičů ani ředitele nemají pochopení. Rozhodnou se jednat a najmout si ochránce. Jediného, kterého si můžou dovolit, je ale bezdomovec Owen Wilson, který tvrdí, že je bývalý voják. Pomůže klukům nebo jen využije pro získání peněz? Drillbit je opravdu v pohodě, ne, že bych ho doporučoval, ale dám mu mých klasických 7/10:-).

Harold & Kumar Escape From Guantanamo Bay - Harold & Kumar Escape From Guantanamo Bay
Zahulíme, uvidíme. Aneb debilní název, kdy dycky musím přemýšlet, co je co s Kdo hulí, ten umí. A Harold a Kumar umí:-). Ale o dost hůře než v jedničce. Tvůrci trochu zmatkovali, o čem vlastně dvojka bude a z plánovaného výletu do Amsterdamu nakonec skoro nic není. Kumara jedna důchodkyně v letadle označí za teroristu a dvojice je poslána na Guantanámo. Film pak sleduje jejich útěk a šílenou cestu na svatbu kamarádky, kterou chce Kumar zastavit, protože jí miluje. No, White Castle je kultovní, Guantanamo asi každý přejde, párkrát se zasměje a zapomene. Půlku vtipů známe z trailerů a zbytek za moc nestojí. Prasečinky a huličské patálie tu jsou málo a jsou spíše trapné, ne prostě takhle to nepůjde, u Epic Movie nebo Superhero Movie jsem se teda zasmál více, dostáváte 5/10 a příště si, Harolde a Kumare, vyberte nějaké vtipnější příhody. Asi málo hulíte.

Semi-Pro - Semi-Pro
Talladega Nights: The Ballad Of Ricky Bobby, Blades Of Glory a nyní Semi-Pro. NASCAR, krasobruslení a nyní basketbal. Willa Ferrella si asi v jiné než komediální roli nedokážeme představit... i když v takovém Stranger Than Fiction hrál docela jinou roli, než jeho bežné šílené parodie, poslední dobou hlavně ty sportovní. V Semi-Pro hraje Jackieho Moona, vlastníka-trenéra-hráče neúspěšného týmu Flint Michigan Tropics z ligy Americké basketbalové asociace (ABA). Ta se rozpadá a´4 nejlepší týmy na konci postoupí do Národní basketbalové asociace (NBA), která je jeho snem. Tropics jsou slabí, bez peněz, nemají fanoušky, přesto Jackie sází hlavně na své manažerské, hráčské a trenérské schopnosti, schopný se jeví ale jen ve svých očích. Z NBA se mu ale podaří za pračku vytradovat veterána Monixe (Woody Harrelson), který ve své poslední sezóně chce zazářit, a tým se dokáže vybičovat k velkým výkonům. Jednoho z hráčů ještě hraje André Benjamin (Andre 3000 z Outkast). Will Arnett hraje hustého komentátora. Šťastný konec jde čekat:-). Nicméně za 100 minut filmu v necenzurované verzi se toho moc nestane. Je tady wrestlování Jackieho s medvědem, striptýz Jackieho manželky, zpěv Jackieho dávného hitu Love Me Sexy (z výdělku z něj si tým koupil), šílené marketingové výmysly Jackieho, ale celkově nic moc směšného. Blades Of Glory byl určitě nejlepší, sice taky blbost, ale aspoň to nebylo tak primitivní. Určitě plus si ale Semi-Pro zaslouží za soundtrack, ten je moc fajný;). Dnes si Ferrell odnáší 5/10.

The Hottie & The Nottie - The Hottie & The Nottie
IMDB: 1.6 hodnocení, 14. nejhorší. Ne, tohle si fakt nezaslouží a je to jen blbý předsudek vůči Hiltonce a "primitivnímu" námětu. Nate (hraje ho zvláštně sympatický Joel Moore) od dětství miloval Cristabel (Paris Hilton) a teď se stěhuje do LA, aby ji vyhledal. Nenápadně připraví "náhodné setkání", překvapivě si ho Cristabel pamatuje a i by si s ním vyšla, problémem je ale její kaarádka, ne-kočka June (Christine Lakin). Tvůrci ji parodicky udělali extrémně hnusnou, bradavice, nehty, kůže, chlupy... no ble:-). Postupně se ale June vybarvuje a Nate k ní začíná něco cítit. Samozřejmě od filmu nelze čekat nějakou sofistikovanou romantickou komedii, celkově to ale vlastně není špatné, Paris je sice hrozně gumová, ťulpas Nate je ale vklidu a z baby Jagy princezna June je v pořádku. Myslím, že všichni filmu moc křivdí :D, já tak musím dát 6/10.

Son Of Rambow - Malý Rambo
Obecná škola v Anglii s Rambem, o to tu jde. Maloměstská Anglie 80. let: tichý kluk z věřící rodiny Will se zaplete s nevychovaným frackem Leem. Ten má kameru od bratra a chce natočit svojí verzi First Blood, prvního Ramba. Lee využije submisivnosti Willa a začlení ho do svého filmu. Will pěkně kreslí a příběh o Rambovi si v malůvkách představuje trochu jinak, Lee na jeho nápady přistupuje. Konflikty ale začínají se zvyšujícím se počtem nehod při natáčení, příjezdem Francouzů na výměnný pobyt a začleněním jednoho z nich do filmu, zakázem matky Willa tvořit film. Je to takové dětské-školní-rodinné drama s několika vtipnými scénami. Sígr Lee je k nafackování, i on je ale křehká bytost. Will je roztomilý blbounek. "Hlavní" Francouz je fakt vtipná role. No, a celkově je tento alternativní filmík s neznámými herci poučný a fajný, na doporučení to není, 7/10.

Příští díl, již desátý v pořadí, se bude věnovat vážnějším žánrům, thriller, drama, romance.

Celý článek

Filmový přehled s duely komedií o sexu After Sex/Young People Fucking a o snoubencích Over Her Dead Body/Wedding Daze

Shodou náhod se mi tu sešly dvě dvojice stejně zaměřených filmů. Stojí některé za doporučení? Minimálně první dvojice sitcomových komedií točících se okolo konverzace o sexu se povedly:-), komedie o mrtvých snoubencích ale také nedopadly špatně.


After Sex - Po sexu versus Young People Fucking - Young People Fucking
Po sexu a M*dající mladí lidé, no to bude článek:-). Tato dvojrecenze ani není recenze, je to jen doporučení: koukněte na filmy a ztotožněte se s problémy, které páry řeší. Oba filmy jsou fajně komorní, After Sex obsahuje odděleně konverzační situace 8 párů po sexu, YPF naopak v 6 kapitolách sleduje celý sexuální akt u 5 párů, co mu předcházelo a co bylo potom. U obou se zasmějete, najdete se, zastydíte se:-). A oba si zaslouží minimálně 7/10. Ještě teda na co se tak můžete těšit, co filmy obsahují: náctiletý pár čekající na první sex, dvojice, kde muž chce po kamarádovi, aby měl s přítelkyní sex a on se díval, první homosexuální zkušenost, živá důchodcovská dvojice, skoro-lesbické kamarádky, dlouholetí kamarádi, co si dají jen sex, bývalí partneři, co se dali dohromady, dlouholetí partneři, co jim to v posteli moc nefunguje, první rande kance s kočkou, které asi skončí sexem, náhodný románek s prostitutkou...

Over Her Dead Body - Jen přes její mrtvolu versus Wedding Daze - Amorův zásek
V Over Her Dead Body se Paul Rudd žení se svou snoubenkou Evou Longoriou, ta ale nešťastně při přípravách svatby zahyne. Ne však úplně, ocitne se na rozhraní mezi Nebem a běžným světem. Svoji smrt dost těžce rozdýchává a ještě hůře nese to, že bývalý budoucí manžel se teď vídá s psycholožkou, kterou mu doporučila jeho sestra. Oba se do sebe docela zakoukali... Jinak ona (hraje ji pro mě dosud neznámá Lake Bell) bydlí s kamarádem (Jason Biggs z Prciček), co je/není gay. No, tak americké romantické komedie většinou nestojí za nic kvůli "americkým vtipným scénkám", tady v příliš velké míře nejsou, takže to celkem jde, ale až na koukatelné hlavní hrdiny to za moc nestojí, je to taková oddychovka, která moc nenadchne, 6/10.

Ve Wedding Daze, známém také jako Pleasure of Your Company nebo The Next Girl I See, hraje hlavní roli mladíka Andersona Jason Biggs :-). Je to asi stejný dvojitý zásah jako Mandy Moore ve stejně zaměřených Because I Said So (Vdáš se, a basta!) a License to Wed (Kněz je poděs: pozor na to se nikdo nedívejte, hrůza!). Anderson připravil své dokonalé přítelkyni překvapivé požádání o ruku. Tak nevšední, až z toho chudinka umřela, aniž by cokoliv řekla. Uběhne rok a Anderson se ne a ne z toho vzpamatovat, jeho kamarád ho vyzívá, aby zapomněl a začal si hledat někoho nového. Vezme to tak svědomitě, že první holku, která ho osloví, požádá o ruku. Je to servírka Katie (Isla Fisher), kterou den předtím požádal její přítel o ruku, ona se ještě nevyjádřila. Katie překvapivě Andersonovi řekne ano, chce nový začátek, s přítelem nebyla spokojená. Ale není vše tak jednoduché, dokonce i mrtvá přítelkyně mu mluví do duše a stejně jako rodiče Katie si sňatek nepřeje... Z duelu s Jen přes její mrtvolu vychází Amorův zásek určitě jako vítěz, film je příjemně vtipný, vedlejší postavy jsou srandovní, až tedy ke konci se to zvrtne v americkou nesmyslnou komedie, což jsem docela těžce nesl:-(. Mířilo to na vyšší hodnocení, kvůli konci to ale nebude více než 7/10.

Celý článek

Půlrok 2008 v hudbě 4: Lil Wayne, M. Pokora, N*E*R*D a G-Unit

Hm, co vyšlo zatím v roce 2008 a nebylo hip-hop nebo rnb:)? Moby, P.O.D. a R.E.M. (sorry, recenzi Accelerate nečekejte), jinak samí černoši:-). Ok, Matt Pokora ani Madonna nejsou černoši:D, ale jejich produkční tým ano... No, tak nejspíš poslední přehled máte zde:

Lil Wayne - Tha Carter III
Obrovský zářez na Billboard chart musel zaznamenat každý, dát milion v prvním týdnu se už 3 roky nikomu nepodařilo. Wayne na to jde šikovně, etér zaplavuje nekonečnou řadou mixtapů a featuringů, takže deska byla hodně očekávaná. Takový úspěch jsem teda ale nečekal. První single Lollipop je super, druhý s minimalistickým beatem A Mili mi ale leze na nervy (tady se opravdu nedá mluvit o pisníčce). Sám Wayne řekl, že finální skladbu tracků na albu měl na starost spíše distributor, takže se prostě poskládalo vše ucházející, co za poslední dobu nahrál. Naštěstí tu je mnoho světlých bodů. Hned první 3 Peat je good, Mr. Carter s Jay-Z i Good Money s T-Pain jsou skvělé. Phone Home od mých oblíbených Cool & Dre (autoři Hate It Or Love It od The Game nebo We Made It Busty a Linkinů) s mimozemskými zvuky je taky moc dobrá, Kayne West se pěkně producentsky předvedl na Comfortable a Let The Beat Build. Pomalé rnbčka moc nemusím, ale Tie My Hands s Robin Thickem a Mrs. Officer s Bobby Valentinem jsou ok. Playing With Fire mi připomíná některé písničky Gnarls Barkley, fúzí zvuků a vokálními výjeky. Poslední outrová písnička DontGetIt sází na Don't Let Me Be Misunderstood od Nina Simone. V deluxe edici pak album pokračuje především předčasně leaknutými tracky, kde se mi už líbí jen I'm Me. Skoro 2 hodiny materiálu je dost, přičemž hodina z toho je fakt velmi kvalitní a ač jsem původně chtěl ohodnotit za 7/10, při psaní recenze jsem zjistil, že tam je fakt moc dobrých věcí:-), takže 8/10.


M. Pokora - MP3
Nemám rád francouze, to tak na začátek. Matt Pokora je ve Francii bestseller, distributor ale zatoužil po mezinárodním úspěchu, tak Timbalandovi dal (údajně) 800 tisíc dolarů za produkci alba, kde se nakonec od něj objevilo 5 tracků. Musím říct, že mě Pokora štve, bo chce být Justin, a Justin je jen jeden. Možná si je toho i vědom Timbouš, takže se na produkci moc neukázal, single Dangerous mě snad už i otravuje a za zmínění stojí jen Catch Me If U Can, který je naštěstí vyloženě povedený. Z ostatních tracků bych ještě vypíchnul They Talk Shit About Me a I Loved U, jinak to je bída, průměr nebo pokus o Justina, nebo dokonce v outrové Through The Eyes pokus o kopii pomalé Timbalandoviny:-), takže 5/10.


N*E*R*D - Seeing Sounds
Jak už jsem tady psal u Madonny, Pharrell Williams po slušném rozjetí značně upadl, ale vypadá to, že svítá na lepší časy. Nová deska N*E*R*D je totiž... hm, přinejmenším nevšední. Ani náhodou u mě ale nepřekonává předchozí Fly Or Die s pilotní She Wants To Move. Možná jste slyšeli Everyone Nose, aneb All The Girls Standing In The Line For The Bathroom:-), což je taková funky hravá skladba. Windows s kytarou je taky fajná, Anti Matter s ženským samplem v refrénu a zvuky jako z Gorillaz mám taky rád. Kterou nesnáším, je Spaz. To není písnička, to je uchu nelahodící zvuky ve smyčce:-). I když i ta má dobré pasáže, pomalé a takové jakoby od Fatboye Slima. Pomalá Sooner Or Later je povedená a líbi se mi stejně jako třeba The Way She Dances nebo Maybe z poslední desky. Happy je taky fajná. You Know What mi připomíná jeho práci pro Madonnu, a to byla dobrá práce. Ono tam je většina písniček dobrých, ale ne opravdu hodně dobrých a celkově se mi album hodně obtížně poslouchá, zvuky mi prostě nějak neladí, promiňte pánové, odnášíte si ode mě 6/10.


G-Unit - T.O.S. (Terminate On Sight)
Trvalo 5 let, než se po sólových projektech vrátili G-Unit k tvoření společné desky. S 50 Centem se prý špatně vychází, takže po odchodu Gamea ho opustil i Young Buck a na albu tak vystupuje pouze jako featured artist v 5 tracích. Začíná to dobře, Straight Outta Southside je prostě dobře úderné. Piano Man má hodně dobrý beat, singlový Rider Pt. 2 s auto-tune effectem je kvalitní, zvláštní je ještě You So Tough. Zbytek bych se ale nebál označit za shit nebo podprůměrný materiál. Unylé produkce běžného G stylu, které ale kouskům z prvního Beg For Mercy nesahá ani po paty. Stejně jako Pokora má T.O.S. 16 tracků a za něco stojí čtvrtina z nich, co s tím? To snad ani na 5/10 není, dostáváte za 4/10 za zklamání!!!

České a slovenské hip-hopové releasy si proberu zvlášť, po deskách H16 a Hugo Toxxxe ještě čekám na Wiche a Oriona s Jamesem Colem.

Celý článek

Hororový filmový přehled: The Ruins, Prom Night, Waz, The Signal a Zombie Strippers

Mám rád horory. Horory ale většinou stojí za prd. Jsou jich desítky a naprostá většina se utápí v totálním průměru. Na horory jsem prostě hodně náročný, jsou si tak podobné, že musí prostě obsahovat něco extra, aby mě dostaly. Zajímavé prostředí, efektní zabíjení, infarktové lekání. Abych se přiznal, nejradši mám pořádné krvavé a originální vyvražďovačky a naopak nemám rád americké-japonské duchařiny, protože vždycky stojí za prd a nebojím se. Dneska tu máme jednu neklasickou vyvražďovačku, jednu totálně klasickou teenagerskou vyvražďovačku, spíše krimi thriller než horor, zvláštní sci-fi horor-thriller a dětem rozhodně nepřístupnou zombie blbinu:-).


The Ruins - Ruiny
Viděli jste někdo Turistas? No, tak Ruins s mají společné 3 jmenovatele: horor, jižní Amerika a mladí lidé na dovolené. V Ruinách se dva páry vydají s dvěma borci k odlehlé pyramidě, kde předtím zamířili jejich známí za archeologickým výzkumem. Dojdou k pyramidě, ta je zarostlá rostlinou s červenými květy, a z džungle se vyrojí potomci Mayů chránící pyramidu a šestici nezbývá nic jiného než utéct na ni. Na jejím vrchu naleznou mrtvého archeologa a postupně zjistí, proč Mayové chtějí, aby se nikdo nedostal pryč: rostlina prolezlá pyramidou je totiž masožravá a dokonce umí květy imitovat zvuky, co slyší! Takže máme tu velmi originální podklad pro teenagerskou vyvražďovačku:-). Zajímavé prostředí a úhlavní "nepřítel" v podobě rostliny jsou dostatečně přitažlivé, aby byl film napínavý a koukatelný. Hlavní hrdinové jsou takový jakžtakž sympatičtí, hlavním "sympaťákem" je ale ona rostlinka, která je skvělá sviňka;). Z obrovského množství hororů The Ruins vyloženě vyčnívá, ač úplně klasickým průběhem je
prostě svou originalitou dobrý, až na 7,5/10.

Prom Night - Prom Night
Tak, další teenagerská vyvražďovačka, už tu žádná dlouho nebyla:-). Brittany Snow čeká velkolepý maturiťák v hotelu. Netuší ale, že utekl vrah, co zabil její rodiče a je jí posedlý. To taky netuší ani zaměstnanci hotelu, přítel Brittany a další dva páry kamarádů, kteří budou také muset utíkat před kudlou šíleného zabijáka. Pak zde je černošský detektiv, který vraha před 3 lety zavřel, a nyní jej musí znovu polapit dřív, než stačí všechny vymasakrovat. Na IMDB Prom Night dost propadlo, nevidím však důvod jej hodnotit nějak hůře než ostatní masakrovačky, ústřední šestice je dostatečně sympatická, prostředí hotelu a velké společenské události na pozadí je zajímavé, zklamaly mě ale samotné vraždy. V oběhu asi je rated verze, jinak si nedovedu vysvětlit, proč film skoro nic neukazuje, žádné stříkání krve při píchání kudly do těl náctiletých, sotva sem tam uvidíme až "výsledek" vražd. Ruskou unrated DVD jsem neviděl, těžko říct, jestli se tam autoři více odvázali, v tomhle mě ale fakt zklamali a Prom Night je spíš na návštěvu kina s přítelkyní a popcornem než pořádná jatka! 6/10.

Waz - Rovnice smrti
Teda, WΔz, W delta z a tak dále pokračuje rovnice a jak skončí, všichni budou mrtví:-). Stellan Skarsgård je zkušený detektiv a na nález mrtvoly těhotné černošky s nápisem WΔz mu na pomoc přidělí i novou detektivku Melissu George. Zanedlouho následují další těla a hledá se podezřelý i motiv. Vrah dává obětem možnost výběru: zabít sebe nebo svého nejmilovanějšího? Něco jako Saw, takový test, co dokážete, jak moc jste sobecký:-). Waz má dobrou atmosféru, které pomáhá i filmování digitální HD kamerou, a je to takový poctivý krimi thriller za 7/10.

The Signal - The Signal
Tento film je hodně zvláštní. Má takovou dobrou zoufalou náladu, ironickou. Jde o to, že všechny přístroje začaly vysílat signál, který pozmění člověka, aby chtěl zabíjet. The Signal je dobře natočený, střihy, kamera, barevné kontrasty, to vše se mi tu líbilo. Hlavním protagonistům jde hlavně o přežití, což nebude nic lehkého, když nejbližší přátelé se změnili ve vraždící šílence... ono to jsou normální lidé, mají ale obrácené nervové spoje či co a vnímají jinak realitu a to jim dává důvod zabíjet. Signál je zvláštní fůze komedie, sci-fi a hororu a za to mu náleží 7/10. Minirecenze jsou minirecenze, někdy se prostě rozepíšu více, někdy méně, tady jako zdroj dalších informací musí posloužit odkazy na IMDB nebo CSFD;).

Zombie Strippers - Svůdné zombie
Zombie? Strippers? Ano! Haha, tohle se fakt povedlo:-). Smíchejte Resident Evil a softcore porno a máte Zombie Strippers. Široké cílové skupiny si producenti museli býti vědomi:-). Ono to má dokonce příběh, nějak tam ty nahaté zombie nacpat museli: speciální vojenská jednotka jde zlikvidovat pokusné zombie, co se rozšířili v laboratořích, jeden člen je ale pokousán, uteče a jde si odpočinou to strip klubu. Ten vlastní oplzlý dědek, brání černořský bodyguard, MC tam je taky černoch, uklízeč mexikánec, ochraná ruka tanečnic jakási francouzka a tanečnice jsou tam jak staré harcovnice, tak méně zkušenější rivalky, punkerky i úplná novačka. Vojáček se stane zombie a rafne jednu tanečnici, která pak na parketě předvádí neskutečná čísla. V zákulisí ale morduje a pojídá návštěvníky. Tanečnice ji skvělé taneční kreace závidí a klidně by se nechali dobrovolně kousnout. Postupně je pak v klubu více a více mrtvol a zombíků a přeživší návštěvníci a tanečnice to mají hodně těžké. Film staví na třech věcech: trapném humoru, dobrém krvavém násilí a nahatém tančení. Nápad angažovat Jennu Jameson do role nejzkušenější striptérky byl dobrý:-). No, jinak je to teda hrozná kravina, ale tak nedá se autorům upřít jejich nadšený přístup, malý budget je zde výhodou. Dám 4/10, prostě kdo říká na zombie a strippers ANO, tak to je film pro něj:-).

Příště zhodnotím hned několik komedií. Pro příznivce hororů mám připraven ještě jeden speciální filmový přehled, postupně totiž koukám na celý poslední After Dark Horrorfest 2007 (8 Films To Die For).

Celý článek

Půlrok 2008 v hudbě 3: OneRepublic, Moby a P.O.D.

Album OneRepublic sice v USA vyšlo už v listopadu, u nás v Evropě ale až v březnu, singly stále vycházejí, tak proč toto super album nezahrnout. Na novinku Mobyho se čekalo dlouho, bylo proč? P.O.D. jsou mí obrovští oblíbenci, zatím u mě nešlápli vedle... ale When Angels & Serpents Dance, tak to je hodně slabý tanec.

OneRepublic - Dreaming Out Loud
Kdo neslyšel Apologize? Mega hit, který proslavil hlavně Timbalandův remix a verze s "fanouškovským" videem na youtube. Apologize je opravdu silná skladba, skvělá, a nasadila vysokou laťku a očekávání pro celé album. To bylo přijato docela vlažně a sklidilo hlavně průměrná hodnocení, já bych tak skeptický ale nebyl. Republici mají jasně rozpoznatelný styl, sice můžou znít jak Coldplay nebo U2, ale jejich postupy s klavírem a hlasem frontmana je odlišuje. Písničky jsou spíše smutné, nebo teda spíš hodně silné. Často si je pouštím před spaním, jsou na to ideální, nejsou to prostě žádné pařby. 8/10.


Moby - Last Night
Moby je týpek:-). Play pro mě znamená mnoho, bezchybná deska mísící dance, elektroniku, house, folk a gospel i rock. Nemá smysl jmenovat geniální písničky, se kterými pokračoval i v 18 a v menší míře i v Hotelu... pak přišlo bestofko a po určitých odkladech Last Night. Pokud by moje poslední noc na zemi byla v klubu s touto hudbou, nebyl bych naštvaný:-), deska se jednoduše povedla. Předně musím jmenovat megaboží taneční hity Disco Lies, Stars, Everyday It's 1989 a a Ohh Yeah, ty jsou hnacím motorem alba. Tyhle tracky jsou na Mobyho až překvapivě jednoduché a primitivní, přesto úplně skvělé. Je vidět, že nejsou nutné složité kombinace melodik a beatů, k vypalovačce Mobymu stačilo minimum. Ale ani další písničky si nemusí stydět, jsou dostatečně originální. Zvláštní částí jsou poslední písničky, kdy jako by po propařené poslední noci začali na diskotéce pouštět takový chill a jsou to hlavně skladby připomínající Mobyho filmovou instrumentální tvorbu nebo tu z Hotelu. Ano, konec alba je tak po protančené noci tak trochu plytký, ale asi to tak Moby chtěl, 4 megahity ale zaručí albu mé hodnocení 8/10.


P.O.D. - When Angels & Serpents Dance
Ale hoši! Satellite, Payable On Death i Testify jsou great, andělé a hadi jsou jen nadprůměrní. Album nezačíná špatně, Addicted pořádně nahodí tempo, P.O.D. jsou žhaví a energičtí, ale až na pár zvláštních originálních zvuků zcela v duchu jejich běžné tvorby. To bohužel postihuje většinu alba. P.O.D. hrajou prostě svoje, ale oproti předchozím deskám s minimální invencí, nové postupy těžko hledat, jsem zklamán. Jako Offspring, i POD toho mají hodně za sebou a to i své nejlepší časy. Jako u Offspring, nejnovější deska není špatná, to ne, ale obě alba trpí tím, že až na světlé výjimky obsahují písničky neoriginální, v rámci jejich stylu, ale vůbec nedosahují svou silou starších kousků. U Angels & Serpents musím ocenit překvapivě hlavně balady, It Can't Rain Everyday, End Of The World, This Ain't No Ordinary Love Song. A singl, co dal název celému albu, When Angels & Serpents Dance, je super. Celkově ale za 6,5/10.

Celý článek

Půlrok 2008 v hudbě 2: Snoop Dogg, Gnarls Barkley a Flo Rida

Jo, hip-hop prostě poslouchám, tam hudební sucho neexistuje a desky jsou přeplněné materiálem. Dnes tu máme nestarnoucího harcovníka Snoop Dogga, originalitu nepostrádající Gnarls Barkley a debutujícího Flo Ridu, jehož Low bylo #1 singlem.


Snoop Dogg - Ego Trippin
Doggystyle! Snoopa hodně beru, vypadá jako kliďas, i když má problémy se zbraněmi, drogami, pornem:-). Hip hop poslouchám až od tohoto století, takže jeho oldschool jsem moc neznal (kromě singlů např. s Dr. Dre), ale R&G (Rhythm & Gangsta): The Masterpiece mě dostalo skvělými peckami jako Sings nebo Drop It Like It's Hot a na další Tha Blue Carpet Treatment jsem se hodně těšil a dopadlo skvěle, jasné 9/10 albumpatřící do mého top, takže jsem byl zvědavý, jestli 15 měsíců je dostatečná doba na vyprodukování další skvělé desky.
No, bohužel není, Ego Trippin se sice povedlo, ale ne tak jako Blue Carpet. Rád bych ale hned vyjmenoval skvělé pecky: singlová Sexual Eruption/Sensual Seduction, Why Did You Leave Me samplující Celtic Rain od Mika Oldfielda (produkce Polow da Pon, také např. Love In This Club od Ushera), perfektní závěřečnou Can't Say Goodbye se zpěvem Charlieho Wilsona (zpívá i v Signs i Beautiful) nebo country s odkazem na Johnnyho Cashe My Medicine. Mnoho jiných tracků je zapamatovatelných, používají ale takové ty "zlé" beaty, kterým moc neholduju, prostě jsem příznivcem pozitivných zvuků, takže je jasné, že mě právě berou výše zmíněné písničky.
Klasicky je CDčko naplněné vrchovatě hudbou, hiphopeři prostě tvoří a tvoří a z 30 tracků, co vytvoří, se 20 dostane na desku, 5 leakne a tak max 5 už nikdo nikdy neuslyší... teď jestli je lepší nacpat album i průměrnější tracky, nebo vydat 10 vypiglovaných písniček jak Coldplay? Důležité ale hlavně je, že Snoopovi tvorba stále jde, a i když se Ego Trippin v mých uších povedlo na 7/10, věřím, že pro další desku se opět vrátí k formě jako u Blue Carpet.


Gnarls Barkley - The Odd Couple
V dnešní době je těžké přijít s něčím originálním, radši se recykluje... Gnarls Barkley ale uspěli neskutečně, Crazy byl totální #1 hit a toto spojení soulu, rocku, elektroniky, hip hopu prostě zafungovalo. Řekl bych ale, že až na 3 hity 90% lidí zbytek alba nezaujalo. To mě jo, byla to fakt "jiná" hudba, jednoduché chytlavé písničky i propracované instrumentální kompozice Danger Mouse s charakteristickým hlasem Cee-Lo. Jo, zvláštní dvojka... Odd Couple navazuje obstojně na debut. Opět obsahuje barvité skladby s novými nápady a album rozhodně baví. Jak St. Elsewhere je to taková rychlovka, písniček není moc a jsou spíše krátké. Za dobrý spád ale kritizovat nejde:-). První single Run je jasná pecka, škoda, že komerčně propadlo. Ani další Going On zatím žádný výrazný zářez do žebříčků nemá, přitom to je skvělá písnička. Asi to vypadá, že Crazy byla prostě mánie, a vše ostatní není pro masy. Vždyť ani super Gone, Daddy, Gone přes výborný videoklip vůbec neuspělo. Nevadí, aspoň můžu říct, že poslouchám alternativní hudbu a ne to, co všichni:D. Pokud chcete originální fúzi žánrů a první album nebo ne-Crazy singly vás zaujaly, dejte Barkley šanci. 7/10.


Flo Rida - Mail On Sunday
Shawty got low, low, low, low, low, low, low, low... number one hit jak Yeah yeah yeah, yeah yeah, yeaah od Ushera. Oba dva mi lezly na nervy:-). Nicméně při zprávě o tom, že další single bude produkovat Timbaland, se Flo Rida dostal na můj radar. Timbo umí, Elevator je klasicky boží;). Debut Flo Rida byl hodně očekáváný, prodeje sice nakonec nejsou vůbec závratné, důležité ale je, že se Mail On Sunday povedl. Dobré produkce, dobří hosti. Nedá se říct, že by něco překonalo Elevator, ale minimálně polovina písniček je výborných, ať už Roll se Sean Kingstonem, All My Life, In The Ayer s will.i.am nebo bonusové Gotta Eat a I Bet s T-Painem. Flo Rida vletěl do šoubyzu jak blesk z čistého nebe, má zvláštní hlas, neoposlouchaný, prostě se těším na další tvorbu, za debut 7/10.

V příštím díle se ohlédnu za výtvory OneRepublic, Mobyho a P.O.D.

Celý článek

Filmový přehled se Step Up 1+2, Shutter a Pathology

Další pán na holení! Dneska se tu sešla nesourodá skupina, hudební drama-romance Step Up a jeho pokračování a dva temné filmy, Shutter - další z nekonečné řady předělávak asijských hororů, a Pathology - o tom, jak se patologové po práci baví zabíjením a následnou analýzou smrti.
Step Up - Let's Dance
"Pojď si trsnout!", není to lepší název :-)? Ale chápu českého distributora, že při zaměření na mládež zvolil coolový anglický název, který každý chápe, přitom význam Step Up někomu může ujít... jedná se zde totiž o vystoupení, vystoupení nahoru. Tyler (Channing Tatum) je flákač, co má za kámoše samé černochy a spolu dělají čórky, bordel, basket a podobně a pak po nocích trsají v klubech. Jednou se vloupají do umělecké školy, totálně zničí divadelní kulisy a Tyler za to dostane 200 hodin prací... napřed jen uklízí chodby, pak se ale shodou náhod dostane k možnosti tančit s Norou sestavu na absolventské přehlídce. Noru hraje neznámá herečka Jenna Dewan, která se mi teda nelíbí, ale jako tanečnice je profík, stejně jako Tatum, jehož hiphopový styl mi je velmi blízký. Děj filmu je něco mezi High School Musical a Get Rich Or Die Tryin'. Na jedné straně sledujeme handrkování se o to, kdo teda bude tančit, láskování, nevěry, balení a na druhé straně tu jsou černoši s pistolemi s Escalade. Hlavně jde ale o tanečky, a na ty se zde dívá skvěle. Taky dobře vypadá hlavní černoška Dwen Sidor a taky Mario (rnb zpěvák), který hraje producenta hudby a uchází se o ni. Celkově nemám problém dát 7/10, ale čistě z nadšení pro ten tanec.

Step Up 2 The Streets - Let's Dance 2
Jednička byla úspěšná (i u nás), tak proč nenavázat. Tyler a Nora jsou hvězdy (Tylerovo cameo je cool) a tak se na ně film nezaměřuje, máme tu novou partičku. (Opět) běloška Andie (Briana Evigan) má (opět) černošké kamarády, pouliční partičku 410, která (opět) v Baltimore dělá (opět) trochu vandalské akce a taky soutěží v pouličních tanečních contestech. To se nelíbí opatrovnici Andie (maminka jí umřela) a tak ji chce poslat za tetou, poslední záchranou je však (opět, ale trochu jinak) nástup na uměleckou školu, kde je nový charismatický mladý ředitel, který ji nakonec přijme. Jeho bratr Chase (Robert Hoffman) pak tančí v tanečním kroužku a pak tam je asi 10 různých xichtů, kteří ve škole svým svérázným pojetím tance vyčnívají, a tak se dají všichni dokupy a začnou cvičit. To se nelíbí vůdci 410, drsnému niggovi, takže Andie vykopne a ještě se dá do fyzického křížku s Chasem... tak, podaří se "dobýt ulice", spárovat se, zaujmout ředitele? Film je často neskutečně trapný... bohužel to asi americké publikum chce, rozmlouvat v klubu negrům ze srdce o tom, jak to je s tou ulicí, kdo může být její součástí, pak romantické scény, k nim příšerná orchestrální hudba... no fuj, film je opět jen o tanečních scénách, které se opět vydařily, stejně jako soundtrack, který je hodně aktuální... takže hodně Timbalandovský:-). Bohužel jednička se celkově vydařila lépe, teď to stačí na průměr 5/10, do trojky by to chtělo za herečky nějaké opravdové kočky a za herce husté borce a choreografie posunout ještě výše.

Shutter - Clona
Asijské horory jsou zvláštní. Mají pochmurnou barevnou paletu a filtr, jsou tam dlouhé kancelářské nebo nemocniční chodby, klasické domečky na předměstí, strašící ženské, divné zvuky, mystérie... Už jsem jich pár viděl a osobně nejsem příznivcem tohoto žánru, protože jsou většinou nudné, nebojím se při nich, mnohem radši mám zábavné americké vyvražďovačky, které si nehrajou na žádné umělecké ztvárnění duchů a strachu. No a Šutr na tom není jinak, máme zde všechny výše vyřčené stereotypy v příběhu o novomanželském páru, co pronásleduje duch ženy, který se objevuje na jejich fotografiích poté, co ji v lese Japonska zdánlivě zajedou, ale tělo nikde (uf, to byla věta). Tetorizované hrdličky hrají Joshua Jackson, můj oblíbený Pacey z Dawsonova světa, a sympatická Rachel Taylor, která za sebou nemá nějaké zvlášť důležité role. Clona je naštěstí krátká, takže se nám mystérie vyřeší dříve, než nadobro usneme. Je škoda, že film nedokázal vytvořit něco více a i oproti The Grudge je slabota... 5/10 hlavně za pěknou ústřední dvojici.

Pathology - Patologie
Milo Ventimiglia je můj oblíbenec. Objevil jsem ho nejdříve v Heroes, kde hraje Petera Petrelliho, a pak jsem si našel i jiné filmy s ním. Zde se představuje v roli absolventa Harvardu, který nastoupí do programu pro mladé patology. Zde však operuje (nebo teda pitvá:D) podivná partička, která se po práci baví tím, že se členové trumfují v tom, jakým nejdokonalejším, nejoriginálnějším, nejhůře zjistileným způsobem zabijí lidi a pak při pitvách přicházejí na to, jak to kolega udělal. Ti si Mila berou hned pod svá křídla. Milo je zdráhavý, ale pod výhružkami je nucen skočit do této hnusné hry. Podaří se mu přechytračit kolegy, zachránit přítelkyni? Pathology je dobrý ve své atmosféře, nevšední kameře, sexu mezi mrtvými těly, násilnosti... také má dobrý konec:-). Žádný horor to ale není, jen takový odpornější thriller za slabých 6/10, no, možná pro fanoušky Mila 7/10.

V následující přehledu očekávejte nevím co ještě :-)

Celý článek