20. července 2008

Půlrok 2008 v hudbě 2: Snoop Dogg, Gnarls Barkley a Flo Rida

Jo, hip-hop prostě poslouchám, tam hudební sucho neexistuje a desky jsou přeplněné materiálem. Dnes tu máme nestarnoucího harcovníka Snoop Dogga, originalitu nepostrádající Gnarls Barkley a debutujícího Flo Ridu, jehož Low bylo #1 singlem.


Snoop Dogg - Ego Trippin
Doggystyle! Snoopa hodně beru, vypadá jako kliďas, i když má problémy se zbraněmi, drogami, pornem:-). Hip hop poslouchám až od tohoto století, takže jeho oldschool jsem moc neznal (kromě singlů např. s Dr. Dre), ale R&G (Rhythm & Gangsta): The Masterpiece mě dostalo skvělými peckami jako Sings nebo Drop It Like It's Hot a na další Tha Blue Carpet Treatment jsem se hodně těšil a dopadlo skvěle, jasné 9/10 albumpatřící do mého top, takže jsem byl zvědavý, jestli 15 měsíců je dostatečná doba na vyprodukování další skvělé desky.
No, bohužel není, Ego Trippin se sice povedlo, ale ne tak jako Blue Carpet. Rád bych ale hned vyjmenoval skvělé pecky: singlová Sexual Eruption/Sensual Seduction, Why Did You Leave Me samplující Celtic Rain od Mika Oldfielda (produkce Polow da Pon, také např. Love In This Club od Ushera), perfektní závěřečnou Can't Say Goodbye se zpěvem Charlieho Wilsona (zpívá i v Signs i Beautiful) nebo country s odkazem na Johnnyho Cashe My Medicine. Mnoho jiných tracků je zapamatovatelných, používají ale takové ty "zlé" beaty, kterým moc neholduju, prostě jsem příznivcem pozitivných zvuků, takže je jasné, že mě právě berou výše zmíněné písničky.
Klasicky je CDčko naplněné vrchovatě hudbou, hiphopeři prostě tvoří a tvoří a z 30 tracků, co vytvoří, se 20 dostane na desku, 5 leakne a tak max 5 už nikdo nikdy neuslyší... teď jestli je lepší nacpat album i průměrnější tracky, nebo vydat 10 vypiglovaných písniček jak Coldplay? Důležité ale hlavně je, že Snoopovi tvorba stále jde, a i když se Ego Trippin v mých uších povedlo na 7/10, věřím, že pro další desku se opět vrátí k formě jako u Blue Carpet.


Gnarls Barkley - The Odd Couple
V dnešní době je těžké přijít s něčím originálním, radši se recykluje... Gnarls Barkley ale uspěli neskutečně, Crazy byl totální #1 hit a toto spojení soulu, rocku, elektroniky, hip hopu prostě zafungovalo. Řekl bych ale, že až na 3 hity 90% lidí zbytek alba nezaujalo. To mě jo, byla to fakt "jiná" hudba, jednoduché chytlavé písničky i propracované instrumentální kompozice Danger Mouse s charakteristickým hlasem Cee-Lo. Jo, zvláštní dvojka... Odd Couple navazuje obstojně na debut. Opět obsahuje barvité skladby s novými nápady a album rozhodně baví. Jak St. Elsewhere je to taková rychlovka, písniček není moc a jsou spíše krátké. Za dobrý spád ale kritizovat nejde:-). První single Run je jasná pecka, škoda, že komerčně propadlo. Ani další Going On zatím žádný výrazný zářez do žebříčků nemá, přitom to je skvělá písnička. Asi to vypadá, že Crazy byla prostě mánie, a vše ostatní není pro masy. Vždyť ani super Gone, Daddy, Gone přes výborný videoklip vůbec neuspělo. Nevadí, aspoň můžu říct, že poslouchám alternativní hudbu a ne to, co všichni:D. Pokud chcete originální fúzi žánrů a první album nebo ne-Crazy singly vás zaujaly, dejte Barkley šanci. 7/10.


Flo Rida - Mail On Sunday
Shawty got low, low, low, low, low, low, low, low... number one hit jak Yeah yeah yeah, yeah yeah, yeaah od Ushera. Oba dva mi lezly na nervy:-). Nicméně při zprávě o tom, že další single bude produkovat Timbaland, se Flo Rida dostal na můj radar. Timbo umí, Elevator je klasicky boží;). Debut Flo Rida byl hodně očekáváný, prodeje sice nakonec nejsou vůbec závratné, důležité ale je, že se Mail On Sunday povedl. Dobré produkce, dobří hosti. Nedá se říct, že by něco překonalo Elevator, ale minimálně polovina písniček je výborných, ať už Roll se Sean Kingstonem, All My Life, In The Ayer s will.i.am nebo bonusové Gotta Eat a I Bet s T-Painem. Flo Rida vletěl do šoubyzu jak blesk z čistého nebe, má zvláštní hlas, neoposlouchaný, prostě se těším na další tvorbu, za debut 7/10.

V příštím díle se ohlédnu za výtvory OneRepublic, Mobyho a P.O.D.

Žádné komentáře: