Český Doom, tak se přezdívalo Alpha Prime, když se objevily screenshoty. Nakonec to ale tak vůbec není, prostředí jsou dost odlišná a společné mají tyto dvě hry snad jen to, že se odehrávají někde v luftu na těžební planetě. Nepřáteli jsou roboti a lidé ve futuristickém oblečení, žádné potvory. Co můžu docela chválit je vzhled hry - grafika je povedená, až trochu škoda, že prostředí sterilní základny není moc přitažlivé a engine nebyl využit více.
Hra obsahuje fyzikální engine použitý v sympaticky velké míře. Kromě možnost uchopení a vrhu všech věcí a rag-dollu atd. jsou simulovány i normální kolize - např. otevřu skříňku a když jdu a narazím do ní, tak ji prostě zabouchnu a nezaseknu se o ní. Zvuky jsou OK, těžko si na něco stěžovat. Hudba hraje dynamicky a při určitých cutscenách a velmi se mi líbila. Při bitkách to je dobrý rock a jindy to je zas orchestrální instrumentálka.
Ovládání je jednoduché, kromě pohybu a primary/secondary fire tu je ještě baterka (věrně simulována, ale nikdy jsem ji nepoužil) a ReCon (hack device: na dálku otevírá dveře, spouští ventily, dá se přes něj nabourat na bezpečnostní kamery nebo ovládat vozidla). Taky je zde zpomalení času, které se ale sbírá a ne automaticky obnovuje, takže je v podstatě na prd.
A jak se to hraje? Akce je svižná, zbraně mají jasné použití (pistole, brokárna, útočná puška, sniperka, raketomet, plamenomet, granáty), protivníci mají extrémně dobrou strefu a 100 životů uberou během okamžiku. Hra je tedy docela těžká (no co docela, dost!), naštěstí ale obsahuje quick save/load, takže po pár neúspěšných pokusech se zásek podaří překonat. Super je přítomnost i předposledního quicksavu (žádný nechtěný quicksave milisekundu před smrtí:-). Cesta levelem je docela jasná a přímočará, jen někdy jsem se trochu zamotal a nevěděl co.
10 levelů (specialitkou je ježdění buginou po povrchu planety) jsem prošel asi za 6 hodin, což je docela málo, navíc jsem měl po dohrání spíš pocit, že konečně je ta frustrující hra za mnou, než krásné vzpomínky:-). Asi nejvíce utkví v paměti různé neherní animace, které vyprávějí docela povedený příběh.
Alpha Prime sice rozhodně není áčkový titul, ale na jedno odpoledne to jde, jen sem tam budete hodně nadávat na super nepřátele a rychlou smrt:-). AP nemá multiplayer, takže bohužel není důvod to hned nesmazat z harddisku, cenu 5 stovek zvažte sami, když stejně dlouhý ale nesrovnatelně lepší zážitek vám nabídne předražené Call Of Duty 4.
Hodnocení:
Několik originálních nápadů v klasické stříličce, která je ale hodně frustrující.
65%
Klady:
Graficky docela povedené
Hudba
Použití fyziky
Příběh s (očekávanými?) obraty
ReCon - hackování a ovládání dveří, ventilů, ještěrek
Zápory:
Výdrž nepřátel
Hodně těžké
Hodně krátké
Interiéry (nemám rád tenhle typ prostředí:-)
31. května 2008
Alpha Prime: klasická střílečka s originálními nápady
30. května 2008
Jarní O2 Sázavafest, Křižíkův pavilon na výstavišti, Praha 11.4.2008: Mattafix podruhé v Česku
Na festival jsem mířil hlavně kvůli Mattafix, které rád poslouchám... vlastně moje cesta k Mattafix byla nezvyklá, jejich breakthrough hit Big City Life mě totiž moc neoslnil, ale shodou okolností vystoupili na Rock For People 2006 a bylo to pro mě příjemné překvapení. Poslechl jsem si celé album a zjistil, že to je fakt pěkná hudba. Druhé album se také povedlo, takže ty 3 stovky jsem za ně klidně dal. Ostatní kapely mě vyloženě nezajímaly (samozřejmě kromě Slížů:-), přišel jsem, když hráli Tata Bojs, těch pár písniček se mi líbilo... no možná, že si je taky poslechnu.
Pavilon byl vybrán dobře - v původně vybraném křídle Průmyslového paláce by to vypadalo, že je minimální návštěvnost, tenhle Křižíkův pavilon byl akorát, že interpret měl před sebou plnou halu a přesto bylo na boku hodně místa. Musím pochválit ozvučení, které bylo dobře dimenzované, nebylo přepálené, ocenil jsem zvládnuté dunění basovky a bubnů, prostě akorát.
Samotní Mattafix byli vklidu... ono to není žádná taneční hudba, spíš odpočinková, přesto je v mnoha písních hodně energie a živá kapela a přizvaná černá vokalistka ji na nás pěkně přenášeli. Jen mě teda zajímá, proč na koncertě nebyl druhý Mattafixák Preetesh Hirji, ale pouze ten zpěvák (Marlon Roudette). Nebo jsem byl slepý? Nicméně koncert fajný.
Bow Wave jsem nesledoval, i když některé jejich songy mám rád... co jsem poslouchal z povzdálí, tak Boreczech nebyl:-)? A moji oblíbenou Vary nehrajou nikdy no.
Na Horkýže Slíže jsem se samozřejmě těšil, je to minimálně můj sedmý koncert, naposledy to bylo v Abatonu. Jejich výstup byl festivalově krátký, co se dá dělat, bavili mě, ale přesto se mi tam něco nezdálo, jako by té hudbě něco chybělo... těžko říct, jestli už jsou unavení, nebo je sere vystupovat na každé pi*ovině, ale nepůsobili na mě jak jindy. Taky jsem byl už fest unaven (hlavně z kouře), takže jsem ani moc neposkákal:-).
Na poslední kapelu jsem už neměl síly, tak jsem jel domů...
Pozn.: Koláž fotek z poslouchej.net, chilyruch.cz a jirrku.com
16:45-17:15 2 Wings
17:20-17:50 Sunflower Caravan
17:55-18:35 Prague Ska Conspiracy
18:40-19:30 Niceland
19:35-20:20 Sto zvířat
20:30-21:20 Peha
21:25-22:10 Sunshine
22:25-23:25 Tata Bojs
23:40-00:50 Mattafix
01:00-01:35 Bow Wave
01:45-02:35 Horkýže Slíže
02:40-03:20 Le Pneumatiq
Need For Speed: ProStreet: světlé místo v sérii?
Need For Speed. Oh, zlatá jednička a trojka a její vylepšení čtyřka! V dalších dílech se totiž přešlo na EA styl "tak co přidáme a co odebereme?". Tak co se nám tu sešlo teď? NFS konečně vypadá docela reálně, žádna neonová noc. Máme tu docela velkou sbírku aut, kde tuning je opět často velmi nepřehledný, nicméně hlavní novinkou je velké využití ruční editace dílů a nastavení auta, která se opravdu projeví.
V tomto díle nepotřebujeme sbalit bejvalku ani ovládnout město, ale musíme se stát králem ulic... respektive králem závodů, které se jedou na tratích (je jich tu hodně a i reálné okruhy!) a ne v provozu ve městě jak v posledních dílech, takže žádnou policii nečekejte. K postupu kariérou potřebujete vyhrávávat jednotlivé závodní dny složené z několika závodů různých typů. Ty prošly lehkou obměnou, nyní tu máme drag (1/2 a 1/4 míle, wheelie - jízda po zadním), drift, grip (klasický závod, časovka nebo úsekové časové bodování) a speed challenge (dlouhé rychlé tratě, buď závod nebo součet rychlostí v checkpointech). EA klasicky dodali hře perfektní prezentaci všeho na obrazovce a v reproduktorech.
Co se nepovedlo? Jako bych to čekal, auta jezdí blbě. Není to taková katastrofa jak Colin McRae: DiRT (aneb tahání myšky za ocásek), ale hlavně ve vysokých rychlostech je řízení totální katastrofa, protože sensivita a dead zone na klávenici neexistují a bohužel volant tomu vůbec nepomůže (naopak je to ještě větší ekvilibristika). Vzhledem k přítomnosti destrukce pak nenasere nic víc než 10minutový závod zakončený 100 metrů před koncem nárazem do sloupu v 300km/h důsledkem idiotského ovládání. Bohužel jízdní model kazí celý dojem ze hry. Je pěkné, že při sběru podkladů pro hru se autoři projedou ve sporťácích, ale do hry jejich řízení převést nedokáží, tady je lze pouze odkázat na Gran Turismo:-/. Také chybí replay a protivníci jezdí divně, někdy jsou neskutečně rychlí a šikovní, někdy jsou nastavení na slabou úroveň, často bourají v totožných místech... a cheatujou:-)! Jako fanoušek NFS jsem ale single (docela dlouhý, sem tam těžký kvůli řízení a divným soupeřům) dohrál a ztracené hodiny to nebyly.
Hodnocení:
Moje jedenácté originální Need For Speed jsem jako fanoušek dohrál, kvůli nešťastnému jízdnímu modelu to ale někdy byla muka.
75%
Klady:
Konečně normálně vypadající grafika
Velká nabídka aut a stylingových dílů
Možnost funkčního tuningu aut
Chytlavost, vůle být street kingem
Dobrá prezentace pomocí DJe, střihových klipů, startovních koček, hudby, ...
Je to Need For Speed
Zápory:
Jízdní model úplně mimo (hlavně zatáčení v speed modu)
Nedodělaný booster pack
Konzolové menu
Nemožnost nastavit na auta blueprinty pro různé mody (nutnost resetu pro jiný mod)
29. května 2008
Good Charlotte, Kongresové centrum, Praha, 30.3.2008: Prostě super koncert
Abych se přiznal, nikdy jsem nebyl na punk-rockovém koncertě. I když The Offspring nebo Blink-182 patří k mému hudebnímu základu, stejně jako Sum 41, Green Day nebo Billy Talent, toto bylo moje poprvé :-D. A byl jsem příjemně překvapen, protože takovou fajnou atmosféru jsem snad ještě nezažil. Šlo vidět, že kdo byl na koncertě, to byl fanoušek: zpívalo se o 106 a všechno, na to vůbec nejsem zvyklý, a že jsem už byl na desítkách koncertů zahraničních interpretů. Sice stereotypovým návštěvníkem byly menší holky těsně po první menstruaci (:D), ale aspoň jsem dobře viděl na kapelu, která podium neměla příliš vyvýšené. Mezi hledištěm byla minimální bariéra, blízkost kapely byla super.
Fanouškem GC jsem od Chronicles, předtím se ke mně nějak nedonesli, a k mému menšímu zklamání byl setlist složen rovnoměrně z posledních tří alb plus snad jedna z prvního a cover od The Cure, takže jsem se někdy nechytal, nicméně pecky z druhého alba znám aspoň z youtube;-). Nejlepší písnička? Hm, I Just Wanna Live je jejich největší hit, to jsem si dobře zapařil. Nutno připomenout, že ve videoklipu si dělají srandu z sextape Paris Hilton, a předmluvu k Lifestyles of the Rich & Famous jsem teda poslouchal s ironickým úsměvem, vzhledem k tomu, "co" se jim pohybovalo v backstage:-).
Fotky z Musicserveru:
Zvuk před podiem hrůza, ale nečekal jsem nic jiného, přece jsme zvyklí, že zvukaři jsou hluší lidé. V zápalu kytary někdy Joel ani nebyl moc slyšet. Ale koncert to byl fakt dobrý, já jsem si ho užil, GC odvedli dobrou práci, 100 minut je pěkný čas (narozdíl od 70timinutové Rihanny;).
Kongresové centrum mě potěšilo dobrým předsálím, kde bylo dostatek místa, ne jak v nějaké připitomnělé HC Sparta Praha Arena. Na Plzeň s cenou vhodnou pro návštěvníky Summitu NATO jsem ale chuť neměl:-D. A návštěvnost bych tipnul tak na 3 tisíce, těžko říct. Celkově to za těch 6 stovek určitě stálo, GC se mi teď líbí ještě více... jdu vymyslet, kam si dám plakát;)
Kane & Lynch: Dead Men: dobrý film nebo špatná hra?
S kooperativními hrami se nám roztrhl pytel. Český koncept Voodoo Nights nevyšel, ale je tady Army Of Two, Gears Of War a v neposlední řadě také Kane & Lynch aneb hra, která měla být film:-). Tato 3rd person střílečka se totiž moc dobře nehraje, možná jsou na ovládací a kamerový zmatek zvyklí konzoloví hráči, ale já ne. Chození, míření a střílení s pohledem přes rameno je úplně na prd (zvláštní, že Gears Of War s tím problém nemá). Aspoň že je zde určitá chytlavost díky příběhu o cestě dvou grázlů za odplatou, který je přes své trochu zmatené podání dobrý a obsahuje několik zvratů. Dočkáte se přepadu banky, asasinace v klubu, povstání ve vězení či válečného pekla na Havaně. Grafika se odvíjí od lokací, některé jsou ztvárněné velmi pěkně, některé méně, ale předchozímu dílku IO Interactive Hitman Blood Money se nevyrovnají.
Jako většina dnešních her pro navození delší doby hraní zde jsou checkpointy... a i na nejlehčí obtížnost jsem měl zvlášť u jedné mise pěkné potíže. Pokud dostanete mnoho zásahů, hra vám to dá najevo zrudnutím obrazovky a vy se musíte uchýlit do krytu a vyčkat na regenaci. Tento systém je v poslední době používán velmi často. Zde je navíc přidáná možnost vrátit se do akce i po tom, co fakticky ležíte polomrtví, ale spolubojovník vám píchne injekci do srdce. Kooperace se spolubojovníky pomocí zadávání příkazů je vítaný prvek, ale ne, že by je šlo poslat vše vystřílet a zůstat vzadu, jsou to ňoumové. Z výše vyřčeného to nevypadá na vysoké finální hodnocení, ale ono to není tak hrozné, ke hře je prostě nutné přistoupit jako story-driven dynamic cooperative action, a v tom je dobrá.
Pozn.: Mimořádně si musíte vystačit s ilustračními obrázky, protože jsem hru nehrál s Frapsem:-).
Hodnocení:
Kane & Lynch je určitě originální hra, ale díky konzoloidní hratelnosti bych ji viděl radši jako film ;)
75%
Klady:
Zlí hrdinové
Dva (špatné?) konce hry
Asi dva pěkně ztvárněné levely
Kooperace
Je to jako slavná pouliční přestřelka v Heat ;)
Hudba
Zápory:
Krátkost
Konzolovost: zaměřování, kamera, ovládání
Hodně průměrné grafické zpracování lokací
Budete nadávat na checkpointový savovací systém při pár těžších bojích
28. května 2008
Crysis: moje hra roku 2007
Asi nebyla očekávanější hra v roce 2007 než Crysis, po konzolových odbočkách první seriózní následovník skvělého Far Cry. FC, prvotina německých Crytek, přineslo v roce 2004 překrásnou grafiku tropického ostrova, hra se vyloženě dobře hrála, k cíli nevedla nutně jediná cesta, nepřátelé byli netypicky velmi chytří (dosud pro mě nepřekonané!). Po přestupu z Ubisoftu k EA sice Crytek přišli o značku Far Cry, ne však o tvůrčí talent. Jak bylo Crysis očekávané a hypované, tak tak je super. Jako koncipovaná trilogie sice nejde zatím hodnotit její celkový zářez do herní historie, zahrání Crysis 1 je však super zážitek. Proč? Osvědčený koncept zůstal a vylepšil se.
Opět jsme se dočkali otevřené hratelnosti, kdy je možné použít Rambo styl, nebo využít vehikly, nebo spíše potichoučku obcházet stráže. Novou dimenzi dodáva nanosuit, speciální kombinéza se 4 režimy. V základním armor máte zvýšenou obranu proti zranění, ve speed se umíte velmi rychle pohybovat, ve strength máte obrovskou sílu (nepřátelé po úderu odlétají, umíte mohutně vyskočit) a ve cloak jste skoro neviditelní. Používání sil kombinéze ubírá energii, takže nemůžete přežít obrovskou sprchu kulek, dlouho běhat, dát 5 úderů za sebou nebo být hodinu neviditelní. Další taktický prvek do hry přináší použití fyziky, můžete tu kácet stromy, bořit příbytky, házet sudy. Ne vždy to vypadá zrovna ultra reálně, je to ale super. Velmi šikovnou featurkou Crysis jsou modifikace zbraní, kde můžete změnit třeba typ zaměřovace, režim střílení, přidat tlumič, granátomet, nabít odrovnávací šipky místo ostrých nábojů. Jako zpestření se dočkáte misi v tanku, na korbě Hummeru za kulometem a za kniplem bojového vznášedla.
Příběh už všichni znáte, mimozemská invaze v Severní Koreji, takže napřed bojujete proti Korejcům, pak proti větřelcům z vesmíru. Intermezzem mezi tím je návštěva mimozemského jádra, nezapomenutelný zážitek, atmosférický, monumentální, zmatený a klaustrofobický:-). Hodně lidí druhou část kritizuje... já jsem taky nemohl Cryteku odpustit, že do Far Cry dali hnusné příšery a pak už to nebylo "ono", zde se to částečně opakuje. Napřed máte překrásnou džungli a jiné lokace s vojáčky a pak máte mimozemšťany ledově přetransformovanou zemi, mimozemské cíle i zbraně. Jsem zvědav, čeho se dočkáme v dalších dílech. Příběh o americké jednotce je sice takový klasický, přesto je dobře prezentovaný a těším se na jeho další vývin.
Nejvíce diskutovaná je hardware náročnost. Jak by také ne, Crysis je nejlépe vypadající hra a plynule ji bude možné spustit na hardwaru, který v době vydání ještě neexistuje. Přesto nejmodernější karty skoro maximální nastavení zvládnou a je to vyloženě extáze, těžko popsat, nutno zažít osobně. Když jsem to hrál na Lukášově novém kompu a pak to spustil u sebe, skoro jsem se zhrozil:D. Nicméně i na low to je super zábava, jen z toho budete uchcávat o něco méně;). Jinak hru jsem dohrál ve Francii na lyžáku a její chytlavost se projevila, když jsem k tomu pustil kámoše - v našem pokoji kalilo 10 lidí a on byl úplně mimo, totálně zabraný do hry na 2 hodiny:D, ale nadával, jak to je těžké;). Předtím si totiž furt dělal srandu jak to vypadá jednoduše (hrál jsem to na normal).
Pozn.: K vlastním "vše low" obrázkům jsem byl nucen přidat i ukázky, jak má hra správně vypadat :-).
Hodnocení:
Skvělá střílečka v nejlepší a nejnáročnější grafice s nanosuitem, mimozemšťany a tak :-)
95%
Klady:
Dosud nejlepší herní grafika
Otevřená hratelnost
Pěkná prostředí (vč. alien core)
Nanosuit
Poutavý příběh
Monumentálnost ke konci hry
Zápory:
Pro maximální grafickou extázi nutný hardware, který bude až při vydání Crysis 2
Mám rád pouze humanoidní nepřátele, takže stejně jako ve Far Cry se mi opravdu líbí jen část hry
Překvapivě nic moc inteligence Korejců
Bonusový obrázek: proč bojovat v otevřeném bojišti, když je můžu nalákat do úzké průrvy v plotě a postupně je zabíjet :-)
27. května 2008
Lost: Via Domus: mohlo to dopadnout hůře
24, Lost, Prison Break a Heroes. Tyto seriály sleduju a zapřísáhnul jsem se, že už nebudu sledovat další, protože bych na nic neměl čas... Mother, Earl, Californication prostě mají smůlu:-). Lost je díky tvůrců velké univerzum s obrovskou fanouškovskou základnou a hra tak dává perfektní smysl. Zhostíte se zde nového charakteru Elliota, který jaksi v Lostu celou dobu existoval a jeho vlastní příběh se tak napasoval na příběh a akce ostatních.
Přitažlivé je tedy, že potkáte postavy ze seriálu, s kterýma pokecáte nebo jinak zainteraktujete. Bohužel se do hry dostala sotva půlka charakterů, kde minimum má jejich původní hlas a navíc jejich grafické modely extra povedené nejsou (asi mě zhýčkaly obličeje v Crysis). Naopak skvělý pocit budete mít z lokací, které si můžete narozdíl od chvilkových střihů ze seriálu dosyta krásně prohlédnout. Hlavně celá stanice The Swan (a.k.a. the Hatch) je super.
No a co hra? Je to taková akční adventura. Chodíte sem tam, vyhýbáte se nástraham (černý kouř třeba), kecáte s postavami, odkrýváte zahády, řešíte logické hádanky (dělitel voltáže). Specialitkou jsou flashbacky, kde si pomocí foťáku vybavujete klíčové věci z onoho momentu. V běžné hře je také foťák možné využít k focení různých důležitých věcí, za co pak dostanete bonusy v podobě artworků. Nesmím zapomenout zmínit stále dobré hudební motivy od seriálového skladatele.
Tak a pojďmě kritizovat. Pro maximální grafické nastavení je nutný moderní hardware, ani pak není grafika žádná sláva, dojem zachraňuje povedené ztvárnění stanic (do některých se dostanete pouze pokud budete opravdu pečliví). Hra je místy vyloženě debilní - nevíte co dělat nebo je hratelnost idiotská (procházení temných jeskyň, chůze s dynamitem, nekonečné zkoušení správného nastavení focení ve flashbacku). Zároveň žádné neherní sekvence ani seriálovské "v minulých dílech" nejde přeskočit. Těmito nedostatky se pak hra ze tří hodin natáhne sice na šest, ale i to je prostě slabota. Já jsem po dohrání aspoň ještě našel všechny skryté lokace a věci k vyfocení (můžete se kdykoliv vrátit do jakékoliv ze 7 epizod), ale delší trvanlivost hra nemá, opravdu leda tak ukazovat kamarádům stanice a postavy.
Hodnocení:
Lost: Via Domus je fajná dobrodružná hra s opravdu mnoha dobrými prvky, která je ale hotova hrozně rychle a neminulo ji mnoho chyb nebo snad i nedodělků. Pro fanoušky LOST to je ale skvělý doplněk, nutno říct drahý.
60%
Klady:
Spojení se seriálem
Lokace ze seriálu je naprosto super volně procházet ve hře
Možnost si pokecat
Originální prvky
Skryté bonusy
Hudba od autora seriálové hudby
Flashbacky
Prostě povinnost pro Losťáky
Zápory:
Pro hraní na vyšší detaily je nutný moderní počítač
Často zmatený, frustrující nebo nejasný postup hrou
Kdyby nebylo bodu výše, hra trvá 3 hodiny
Nejde přeskočit "previously..." ani cut-scény
Z desítek postav na ostrově se objevují jen některé, poloprázdná pláž je k smíchu
Málo využité sbírání předmětů a tradování
