Shodou náhod se mi tu sešly dvě dvojice stejně zaměřených filmů. Stojí některé za doporučení? Minimálně první dvojice sitcomových komedií točících se okolo konverzace o sexu se povedly:-), komedie o mrtvých snoubencích ale také nedopadly špatně.
After Sex - Po sexu versus Young People Fucking - Young People Fucking
Po sexu a M*dající mladí lidé, no to bude článek:-). Tato dvojrecenze ani není recenze, je to jen doporučení: koukněte na filmy a ztotožněte se s problémy, které páry řeší. Oba filmy jsou fajně komorní, After Sex obsahuje odděleně konverzační situace 8 párů po sexu, YPF naopak v 6 kapitolách sleduje celý sexuální akt u 5 párů, co mu předcházelo a co bylo potom. U obou se zasmějete, najdete se, zastydíte se:-). A oba si zaslouží minimálně 7/10. Ještě teda na co se tak můžete těšit, co filmy obsahují: náctiletý pár čekající na první sex, dvojice, kde muž chce po kamarádovi, aby měl s přítelkyní sex a on se díval, první homosexuální zkušenost, živá důchodcovská dvojice, skoro-lesbické kamarádky, dlouholetí kamarádi, co si dají jen sex, bývalí partneři, co se dali dohromady, dlouholetí partneři, co jim to v posteli moc nefunguje, první rande kance s kočkou, které asi skončí sexem, náhodný románek s prostitutkou...
Over Her Dead Body - Jen přes její mrtvolu versus Wedding Daze - Amorův zásek
V Over Her Dead Body se Paul Rudd žení se svou snoubenkou Evou Longoriou, ta ale nešťastně při přípravách svatby zahyne. Ne však úplně, ocitne se na rozhraní mezi Nebem a běžným světem. Svoji smrt dost těžce rozdýchává a ještě hůře nese to, že bývalý budoucí manžel se teď vídá s psycholožkou, kterou mu doporučila jeho sestra. Oba se do sebe docela zakoukali... Jinak ona (hraje ji pro mě dosud neznámá Lake Bell) bydlí s kamarádem (Jason Biggs z Prciček), co je/není gay. No, tak americké romantické komedie většinou nestojí za nic kvůli "americkým vtipným scénkám", tady v příliš velké míře nejsou, takže to celkem jde, ale až na koukatelné hlavní hrdiny to za moc nestojí, je to taková oddychovka, která moc nenadchne, 6/10.
Ve Wedding Daze, známém také jako Pleasure of Your Company nebo The Next Girl I See, hraje hlavní roli mladíka Andersona Jason Biggs :-). Je to asi stejný dvojitý zásah jako Mandy Moore ve stejně zaměřených Because I Said So (Vdáš se, a basta!) a License to Wed (Kněz je poděs: pozor na to se nikdo nedívejte, hrůza!). Anderson připravil své dokonalé přítelkyni překvapivé požádání o ruku. Tak nevšední, až z toho chudinka umřela, aniž by cokoliv řekla. Uběhne rok a Anderson se ne a ne z toho vzpamatovat, jeho kamarád ho vyzívá, aby zapomněl a začal si hledat někoho nového. Vezme to tak svědomitě, že první holku, která ho osloví, požádá o ruku. Je to servírka Katie (Isla Fisher), kterou den předtím požádal její přítel o ruku, ona se ještě nevyjádřila. Katie překvapivě Andersonovi řekne ano, chce nový začátek, s přítelem nebyla spokojená. Ale není vše tak jednoduché, dokonce i mrtvá přítelkyně mu mluví do duše a stejně jako rodiče Katie si sňatek nepřeje... Z duelu s Jen přes její mrtvolu vychází Amorův zásek určitě jako vítěz, film je příjemně vtipný, vedlejší postavy jsou srandovní, až tedy ke konci se to zvrtne v americkou nesmyslnou komedie, což jsem docela těžce nesl:-(. Mířilo to na vyšší hodnocení, kvůli konci to ale nebude více než 7/10.
31. července 2008
Filmový přehled s duely komedií o sexu After Sex/Young People Fucking a o snoubencích Over Her Dead Body/Wedding Daze
30. července 2008
Půlrok 2008 v hudbě 4: Lil Wayne, M. Pokora, N*E*R*D a G-Unit
Hm, co vyšlo zatím v roce 2008 a nebylo hip-hop nebo rnb:)? Moby, P.O.D. a R.E.M. (sorry, recenzi Accelerate nečekejte), jinak samí černoši:-). Ok, Matt Pokora ani Madonna nejsou černoši:D, ale jejich produkční tým ano... No, tak nejspíš poslední přehled máte zde:
Lil Wayne - Tha Carter III
Obrovský zářez na Billboard chart musel zaznamenat každý, dát milion v prvním týdnu se už 3 roky nikomu nepodařilo. Wayne na to jde šikovně, etér zaplavuje nekonečnou řadou mixtapů a featuringů, takže deska byla hodně očekávaná. Takový úspěch jsem teda ale nečekal. První single Lollipop je super, druhý s minimalistickým beatem A Mili mi ale leze na nervy (tady se opravdu nedá mluvit o pisníčce). Sám Wayne řekl, že finální skladbu tracků na albu měl na starost spíše distributor, takže se prostě poskládalo vše ucházející, co za poslední dobu nahrál. Naštěstí tu je mnoho světlých bodů. Hned první 3 Peat je good, Mr. Carter s Jay-Z i Good Money s T-Pain jsou skvělé. Phone Home od mých oblíbených Cool & Dre (autoři Hate It Or Love It od The Game nebo We Made It Busty a Linkinů) s mimozemskými zvuky je taky moc dobrá, Kayne West se pěkně producentsky předvedl na Comfortable a Let The Beat Build. Pomalé rnbčka moc nemusím, ale Tie My Hands s Robin Thickem a Mrs. Officer s Bobby Valentinem jsou ok. Playing With Fire mi připomíná některé písničky Gnarls Barkley, fúzí zvuků a vokálními výjeky. Poslední outrová písnička DontGetIt sází na Don't Let Me Be Misunderstood od Nina Simone. V deluxe edici pak album pokračuje především předčasně leaknutými tracky, kde se mi už líbí jen I'm Me. Skoro 2 hodiny materiálu je dost, přičemž hodina z toho je fakt velmi kvalitní a ač jsem původně chtěl ohodnotit za 7/10, při psaní recenze jsem zjistil, že tam je fakt moc dobrých věcí:-), takže 8/10.
M. Pokora - MP3
Nemám rád francouze, to tak na začátek. Matt Pokora je ve Francii bestseller, distributor ale zatoužil po mezinárodním úspěchu, tak Timbalandovi dal (údajně) 800 tisíc dolarů za produkci alba, kde se nakonec od něj objevilo 5 tracků. Musím říct, že mě Pokora štve, bo chce být Justin, a Justin je jen jeden. Možná si je toho i vědom Timbouš, takže se na produkci moc neukázal, single Dangerous mě snad už i otravuje a za zmínění stojí jen Catch Me If U Can, který je naštěstí vyloženě povedený. Z ostatních tracků bych ještě vypíchnul They Talk Shit About Me a I Loved U, jinak to je bída, průměr nebo pokus o Justina, nebo dokonce v outrové Through The Eyes pokus o kopii pomalé Timbalandoviny:-), takže 5/10.
N*E*R*D - Seeing Sounds
Jak už jsem tady psal u Madonny, Pharrell Williams po slušném rozjetí značně upadl, ale vypadá to, že svítá na lepší časy. Nová deska N*E*R*D je totiž... hm, přinejmenším nevšední. Ani náhodou u mě ale nepřekonává předchozí Fly Or Die s pilotní She Wants To Move. Možná jste slyšeli Everyone Nose, aneb All The Girls Standing In The Line For The Bathroom:-), což je taková funky hravá skladba. Windows s kytarou je taky fajná, Anti Matter s ženským samplem v refrénu a zvuky jako z Gorillaz mám taky rád. Kterou nesnáším, je Spaz. To není písnička, to je uchu nelahodící zvuky ve smyčce:-). I když i ta má dobré pasáže, pomalé a takové jakoby od Fatboye Slima. Pomalá Sooner Or Later je povedená a líbi se mi stejně jako třeba The Way She Dances nebo Maybe z poslední desky. Happy je taky fajná. You Know What mi připomíná jeho práci pro Madonnu, a to byla dobrá práce. Ono tam je většina písniček dobrých, ale ne opravdu hodně dobrých a celkově se mi album hodně obtížně poslouchá, zvuky mi prostě nějak neladí, promiňte pánové, odnášíte si ode mě 6/10.
G-Unit - T.O.S. (Terminate On Sight)
Trvalo 5 let, než se po sólových projektech vrátili G-Unit k tvoření společné desky. S 50 Centem se prý špatně vychází, takže po odchodu Gamea ho opustil i Young Buck a na albu tak vystupuje pouze jako featured artist v 5 tracích. Začíná to dobře, Straight Outta Southside je prostě dobře úderné. Piano Man má hodně dobrý beat, singlový Rider Pt. 2 s auto-tune effectem je kvalitní, zvláštní je ještě You So Tough. Zbytek bych se ale nebál označit za shit nebo podprůměrný materiál. Unylé produkce běžného G stylu, které ale kouskům z prvního Beg For Mercy nesahá ani po paty. Stejně jako Pokora má T.O.S. 16 tracků a za něco stojí čtvrtina z nich, co s tím? To snad ani na 5/10 není, dostáváte za 4/10 za zklamání!!!
České a slovenské hip-hopové releasy si proberu zvlášť, po deskách H16 a Hugo Toxxxe ještě čekám na Wiche a Oriona s Jamesem Colem.
27. července 2008
Hororový filmový přehled: The Ruins, Prom Night, Waz, The Signal a Zombie Strippers
Mám rád horory. Horory ale většinou stojí za prd. Jsou jich desítky a naprostá většina se utápí v totálním průměru. Na horory jsem prostě hodně náročný, jsou si tak podobné, že musí prostě obsahovat něco extra, aby mě dostaly. Zajímavé prostředí, efektní zabíjení, infarktové lekání. Abych se přiznal, nejradši mám pořádné krvavé a originální vyvražďovačky a naopak nemám rád americké-japonské duchařiny, protože vždycky stojí za prd a nebojím se. Dneska tu máme jednu neklasickou vyvražďovačku, jednu totálně klasickou teenagerskou vyvražďovačku, spíše krimi thriller než horor, zvláštní sci-fi horor-thriller a dětem rozhodně nepřístupnou zombie blbinu:-).
The Ruins - Ruiny
Viděli jste někdo Turistas? No, tak Ruins s mají společné 3 jmenovatele: horor, jižní Amerika a mladí lidé na dovolené. V Ruinách se dva páry vydají s dvěma borci k odlehlé pyramidě, kde předtím zamířili jejich známí za archeologickým výzkumem. Dojdou k pyramidě, ta je zarostlá rostlinou s červenými květy, a z džungle se vyrojí potomci Mayů chránící pyramidu a šestici nezbývá nic jiného než utéct na ni. Na jejím vrchu naleznou mrtvého archeologa a postupně zjistí, proč Mayové chtějí, aby se nikdo nedostal pryč: rostlina prolezlá pyramidou je totiž masožravá a dokonce umí květy imitovat zvuky, co slyší! Takže máme tu velmi originální podklad pro teenagerskou vyvražďovačku:-). Zajímavé prostředí a úhlavní "nepřítel" v podobě rostliny jsou dostatečně přitažlivé, aby byl film napínavý a koukatelný. Hlavní hrdinové jsou takový jakžtakž sympatičtí, hlavním "sympaťákem" je ale ona rostlinka, která je skvělá sviňka;). Z obrovského množství hororů The Ruins vyloženě vyčnívá, ač úplně klasickým průběhem je
prostě svou originalitou dobrý, až na 7,5/10.
Prom Night - Prom Night
Tak, další teenagerská vyvražďovačka, už tu žádná dlouho nebyla:-). Brittany Snow čeká velkolepý maturiťák v hotelu. Netuší ale, že utekl vrah, co zabil její rodiče a je jí posedlý. To taky netuší ani zaměstnanci hotelu, přítel Brittany a další dva páry kamarádů, kteří budou také muset utíkat před kudlou šíleného zabijáka. Pak zde je černošský detektiv, který vraha před 3 lety zavřel, a nyní jej musí znovu polapit dřív, než stačí všechny vymasakrovat. Na IMDB Prom Night dost propadlo, nevidím však důvod jej hodnotit nějak hůře než ostatní masakrovačky, ústřední šestice je dostatečně sympatická, prostředí hotelu a velké společenské události na pozadí je zajímavé, zklamaly mě ale samotné vraždy. V oběhu asi je rated verze, jinak si nedovedu vysvětlit, proč film skoro nic neukazuje, žádné stříkání krve při píchání kudly do těl náctiletých, sotva sem tam uvidíme až "výsledek" vražd. Ruskou unrated DVD jsem neviděl, těžko říct, jestli se tam autoři více odvázali, v tomhle mě ale fakt zklamali a Prom Night je spíš na návštěvu kina s přítelkyní a popcornem než pořádná jatka! 6/10.
Waz - Rovnice smrti
Teda, WΔz, W delta z a tak dále pokračuje rovnice a jak skončí, všichni budou mrtví:-). Stellan Skarsgård je zkušený detektiv a na nález mrtvoly těhotné černošky s nápisem WΔz mu na pomoc přidělí i novou detektivku Melissu George. Zanedlouho následují další těla a hledá se podezřelý i motiv. Vrah dává obětem možnost výběru: zabít sebe nebo svého nejmilovanějšího? Něco jako Saw, takový test, co dokážete, jak moc jste sobecký:-). Waz má dobrou atmosféru, které pomáhá i filmování digitální HD kamerou, a je to takový poctivý krimi thriller za 7/10.
The Signal - The Signal
Tento film je hodně zvláštní. Má takovou dobrou zoufalou náladu, ironickou. Jde o to, že všechny přístroje začaly vysílat signál, který pozmění člověka, aby chtěl zabíjet. The Signal je dobře natočený, střihy, kamera, barevné kontrasty, to vše se mi tu líbilo. Hlavním protagonistům jde hlavně o přežití, což nebude nic lehkého, když nejbližší přátelé se změnili ve vraždící šílence... ono to jsou normální lidé, mají ale obrácené nervové spoje či co a vnímají jinak realitu a to jim dává důvod zabíjet. Signál je zvláštní fůze komedie, sci-fi a hororu a za to mu náleží 7/10. Minirecenze jsou minirecenze, někdy se prostě rozepíšu více, někdy méně, tady jako zdroj dalších informací musí posloužit odkazy na IMDB nebo CSFD;).
Zombie Strippers - Svůdné zombie
Zombie? Strippers? Ano! Haha, tohle se fakt povedlo:-). Smíchejte Resident Evil a softcore porno a máte Zombie Strippers. Široké cílové skupiny si producenti museli býti vědomi:-). Ono to má dokonce příběh, nějak tam ty nahaté zombie nacpat museli: speciální vojenská jednotka jde zlikvidovat pokusné zombie, co se rozšířili v laboratořích, jeden člen je ale pokousán, uteče a jde si odpočinou to strip klubu. Ten vlastní oplzlý dědek, brání černořský bodyguard, MC tam je taky černoch, uklízeč mexikánec, ochraná ruka tanečnic jakási francouzka a tanečnice jsou tam jak staré harcovnice, tak méně zkušenější rivalky, punkerky i úplná novačka. Vojáček se stane zombie a rafne jednu tanečnici, která pak na parketě předvádí neskutečná čísla. V zákulisí ale morduje a pojídá návštěvníky. Tanečnice ji skvělé taneční kreace závidí a klidně by se nechali dobrovolně kousnout. Postupně je pak v klubu více a více mrtvol a zombíků a přeživší návštěvníci a tanečnice to mají hodně těžké. Film staví na třech věcech: trapném humoru, dobrém krvavém násilí a nahatém tančení. Nápad angažovat Jennu Jameson do role nejzkušenější striptérky byl dobrý:-). No, jinak je to teda hrozná kravina, ale tak nedá se autorům upřít jejich nadšený přístup, malý budget je zde výhodou. Dám 4/10, prostě kdo říká na zombie a strippers ANO, tak to je film pro něj:-).
Příště zhodnotím hned několik komedií. Pro příznivce hororů mám připraven ještě jeden speciální filmový přehled, postupně totiž koukám na celý poslední After Dark Horrorfest 2007 (8 Films To Die For).
24. července 2008
Půlrok 2008 v hudbě 3: OneRepublic, Moby a P.O.D.
Album OneRepublic sice v USA vyšlo už v listopadu, u nás v Evropě ale až v březnu, singly stále vycházejí, tak proč toto super album nezahrnout. Na novinku Mobyho se čekalo dlouho, bylo proč? P.O.D. jsou mí obrovští oblíbenci, zatím u mě nešlápli vedle... ale When Angels & Serpents Dance, tak to je hodně slabý tanec.
OneRepublic - Dreaming Out Loud
Kdo neslyšel Apologize? Mega hit, který proslavil hlavně Timbalandův remix a verze s "fanouškovským" videem na youtube. Apologize je opravdu silná skladba, skvělá, a nasadila vysokou laťku a očekávání pro celé album. To bylo přijato docela vlažně a sklidilo hlavně průměrná hodnocení, já bych tak skeptický ale nebyl. Republici mají jasně rozpoznatelný styl, sice můžou znít jak Coldplay nebo U2, ale jejich postupy s klavírem a hlasem frontmana je odlišuje. Písničky jsou spíše smutné, nebo teda spíš hodně silné. Často si je pouštím před spaním, jsou na to ideální, nejsou to prostě žádné pařby. 8/10.
Moby - Last Night
Moby je týpek:-). Play pro mě znamená mnoho, bezchybná deska mísící dance, elektroniku, house, folk a gospel i rock. Nemá smysl jmenovat geniální písničky, se kterými pokračoval i v 18 a v menší míře i v Hotelu... pak přišlo bestofko a po určitých odkladech Last Night. Pokud by moje poslední noc na zemi byla v klubu s touto hudbou, nebyl bych naštvaný:-), deska se jednoduše povedla. Předně musím jmenovat megaboží taneční hity Disco Lies, Stars, Everyday It's 1989 a a Ohh Yeah, ty jsou hnacím motorem alba. Tyhle tracky jsou na Mobyho až překvapivě jednoduché a primitivní, přesto úplně skvělé. Je vidět, že nejsou nutné složité kombinace melodik a beatů, k vypalovačce Mobymu stačilo minimum. Ale ani další písničky si nemusí stydět, jsou dostatečně originální. Zvláštní částí jsou poslední písničky, kdy jako by po propařené poslední noci začali na diskotéce pouštět takový chill a jsou to hlavně skladby připomínající Mobyho filmovou instrumentální tvorbu nebo tu z Hotelu. Ano, konec alba je tak po protančené noci tak trochu plytký, ale asi to tak Moby chtěl, 4 megahity ale zaručí albu mé hodnocení 8/10.
P.O.D. - When Angels & Serpents Dance
Ale hoši! Satellite, Payable On Death i Testify jsou great, andělé a hadi jsou jen nadprůměrní. Album nezačíná špatně, Addicted pořádně nahodí tempo, P.O.D. jsou žhaví a energičtí, ale až na pár zvláštních originálních zvuků zcela v duchu jejich běžné tvorby. To bohužel postihuje většinu alba. P.O.D. hrajou prostě svoje, ale oproti předchozím deskám s minimální invencí, nové postupy těžko hledat, jsem zklamán. Jako Offspring, i POD toho mají hodně za sebou a to i své nejlepší časy. Jako u Offspring, nejnovější deska není špatná, to ne, ale obě alba trpí tím, že až na světlé výjimky obsahují písničky neoriginální, v rámci jejich stylu, ale vůbec nedosahují svou silou starších kousků. U Angels & Serpents musím ocenit překvapivě hlavně balady, It Can't Rain Everyday, End Of The World, This Ain't No Ordinary Love Song. A singl, co dal název celému albu, When Angels & Serpents Dance, je super. Celkově ale za 6,5/10.
20. července 2008
Půlrok 2008 v hudbě 2: Snoop Dogg, Gnarls Barkley a Flo Rida
Jo, hip-hop prostě poslouchám, tam hudební sucho neexistuje a desky jsou přeplněné materiálem. Dnes tu máme nestarnoucího harcovníka Snoop Dogga, originalitu nepostrádající Gnarls Barkley a debutujícího Flo Ridu, jehož Low bylo #1 singlem.
Snoop Dogg - Ego Trippin
Doggystyle! Snoopa hodně beru, vypadá jako kliďas, i když má problémy se zbraněmi, drogami, pornem:-). Hip hop poslouchám až od tohoto století, takže jeho oldschool jsem moc neznal (kromě singlů např. s Dr. Dre), ale R&G (Rhythm & Gangsta): The Masterpiece mě dostalo skvělými peckami jako Sings nebo Drop It Like It's Hot a na další Tha Blue Carpet Treatment jsem se hodně těšil a dopadlo skvěle, jasné 9/10 albumpatřící do mého top, takže jsem byl zvědavý, jestli 15 měsíců je dostatečná doba na vyprodukování další skvělé desky.
No, bohužel není, Ego Trippin se sice povedlo, ale ne tak jako Blue Carpet. Rád bych ale hned vyjmenoval skvělé pecky: singlová Sexual Eruption/Sensual Seduction, Why Did You Leave Me samplující Celtic Rain od Mika Oldfielda (produkce Polow da Pon, také např. Love In This Club od Ushera), perfektní závěřečnou Can't Say Goodbye se zpěvem Charlieho Wilsona (zpívá i v Signs i Beautiful) nebo country s odkazem na Johnnyho Cashe My Medicine. Mnoho jiných tracků je zapamatovatelných, používají ale takové ty "zlé" beaty, kterým moc neholduju, prostě jsem příznivcem pozitivných zvuků, takže je jasné, že mě právě berou výše zmíněné písničky.
Klasicky je CDčko naplněné vrchovatě hudbou, hiphopeři prostě tvoří a tvoří a z 30 tracků, co vytvoří, se 20 dostane na desku, 5 leakne a tak max 5 už nikdo nikdy neuslyší... teď jestli je lepší nacpat album i průměrnější tracky, nebo vydat 10 vypiglovaných písniček jak Coldplay? Důležité ale hlavně je, že Snoopovi tvorba stále jde, a i když se Ego Trippin v mých uších povedlo na 7/10, věřím, že pro další desku se opět vrátí k formě jako u Blue Carpet.
Gnarls Barkley - The Odd Couple
V dnešní době je těžké přijít s něčím originálním, radši se recykluje... Gnarls Barkley ale uspěli neskutečně, Crazy byl totální #1 hit a toto spojení soulu, rocku, elektroniky, hip hopu prostě zafungovalo. Řekl bych ale, že až na 3 hity 90% lidí zbytek alba nezaujalo. To mě jo, byla to fakt "jiná" hudba, jednoduché chytlavé písničky i propracované instrumentální kompozice Danger Mouse s charakteristickým hlasem Cee-Lo. Jo, zvláštní dvojka... Odd Couple navazuje obstojně na debut. Opět obsahuje barvité skladby s novými nápady a album rozhodně baví. Jak St. Elsewhere je to taková rychlovka, písniček není moc a jsou spíše krátké. Za dobrý spád ale kritizovat nejde:-). První single Run je jasná pecka, škoda, že komerčně propadlo. Ani další Going On zatím žádný výrazný zářez do žebříčků nemá, přitom to je skvělá písnička. Asi to vypadá, že Crazy byla prostě mánie, a vše ostatní není pro masy. Vždyť ani super Gone, Daddy, Gone přes výborný videoklip vůbec neuspělo. Nevadí, aspoň můžu říct, že poslouchám alternativní hudbu a ne to, co všichni:D. Pokud chcete originální fúzi žánrů a první album nebo ne-Crazy singly vás zaujaly, dejte Barkley šanci. 7/10.
Flo Rida - Mail On Sunday
Shawty got low, low, low, low, low, low, low, low... number one hit jak Yeah yeah yeah, yeah yeah, yeaah od Ushera. Oba dva mi lezly na nervy:-). Nicméně při zprávě o tom, že další single bude produkovat Timbaland, se Flo Rida dostal na můj radar. Timbo umí, Elevator je klasicky boží;). Debut Flo Rida byl hodně očekáváný, prodeje sice nakonec nejsou vůbec závratné, důležité ale je, že se Mail On Sunday povedl. Dobré produkce, dobří hosti. Nedá se říct, že by něco překonalo Elevator, ale minimálně polovina písniček je výborných, ať už Roll se Sean Kingstonem, All My Life, In The Ayer s will.i.am nebo bonusové Gotta Eat a I Bet s T-Painem. Flo Rida vletěl do šoubyzu jak blesk z čistého nebe, má zvláštní hlas, neoposlouchaný, prostě se těším na další tvorbu, za debut 7/10.
V příštím díle se ohlédnu za výtvory OneRepublic, Mobyho a P.O.D.
17. července 2008
Filmový přehled se Step Up 1+2, Shutter a Pathology
Další pán na holení! Dneska se tu sešla nesourodá skupina, hudební drama-romance Step Up a jeho pokračování a dva temné filmy, Shutter - další z nekonečné řady předělávak asijských hororů, a Pathology - o tom, jak se patologové po práci baví zabíjením a následnou analýzou smrti.
Step Up - Let's Dance
"Pojď si trsnout!", není to lepší název :-)? Ale chápu českého distributora, že při zaměření na mládež zvolil coolový anglický název, který každý chápe, přitom význam Step Up někomu může ujít... jedná se zde totiž o vystoupení, vystoupení nahoru. Tyler (Channing Tatum) je flákač, co má za kámoše samé černochy a spolu dělají čórky, bordel, basket a podobně a pak po nocích trsají v klubech. Jednou se vloupají do umělecké školy, totálně zničí divadelní kulisy a Tyler za to dostane 200 hodin prací... napřed jen uklízí chodby, pak se ale shodou náhod dostane k možnosti tančit s Norou sestavu na absolventské přehlídce. Noru hraje neznámá herečka Jenna Dewan, která se mi teda nelíbí, ale jako tanečnice je profík, stejně jako Tatum, jehož hiphopový styl mi je velmi blízký. Děj filmu je něco mezi High School Musical a Get Rich Or Die Tryin'. Na jedné straně sledujeme handrkování se o to, kdo teda bude tančit, láskování, nevěry, balení a na druhé straně tu jsou černoši s pistolemi s Escalade. Hlavně jde ale o tanečky, a na ty se zde dívá skvěle. Taky dobře vypadá hlavní černoška Dwen Sidor a taky Mario (rnb zpěvák), který hraje producenta hudby a uchází se o ni. Celkově nemám problém dát 7/10, ale čistě z nadšení pro ten tanec.
Step Up 2 The Streets - Let's Dance 2
Jednička byla úspěšná (i u nás), tak proč nenavázat. Tyler a Nora jsou hvězdy (Tylerovo cameo je cool) a tak se na ně film nezaměřuje, máme tu novou partičku. (Opět) běloška Andie (Briana Evigan) má (opět) černošké kamarády, pouliční partičku 410, která (opět) v Baltimore dělá (opět) trochu vandalské akce a taky soutěží v pouličních tanečních contestech. To se nelíbí opatrovnici Andie (maminka jí umřela) a tak ji chce poslat za tetou, poslední záchranou je však (opět, ale trochu jinak) nástup na uměleckou školu, kde je nový charismatický mladý ředitel, který ji nakonec přijme. Jeho bratr Chase (Robert Hoffman) pak tančí v tanečním kroužku a pak tam je asi 10 různých xichtů, kteří ve škole svým svérázným pojetím tance vyčnívají, a tak se dají všichni dokupy a začnou cvičit. To se nelíbí vůdci 410, drsnému niggovi, takže Andie vykopne a ještě se dá do fyzického křížku s Chasem... tak, podaří se "dobýt ulice", spárovat se, zaujmout ředitele? Film je často neskutečně trapný... bohužel to asi americké publikum chce, rozmlouvat v klubu negrům ze srdce o tom, jak to je s tou ulicí, kdo může být její součástí, pak romantické scény, k nim příšerná orchestrální hudba... no fuj, film je opět jen o tanečních scénách, které se opět vydařily, stejně jako soundtrack, který je hodně aktuální... takže hodně Timbalandovský:-). Bohužel jednička se celkově vydařila lépe, teď to stačí na průměr 5/10, do trojky by to chtělo za herečky nějaké opravdové kočky a za herce husté borce a choreografie posunout ještě výše.
Shutter - Clona
Asijské horory jsou zvláštní. Mají pochmurnou barevnou paletu a filtr, jsou tam dlouhé kancelářské nebo nemocniční chodby, klasické domečky na předměstí, strašící ženské, divné zvuky, mystérie... Už jsem jich pár viděl a osobně nejsem příznivcem tohoto žánru, protože jsou většinou nudné, nebojím se při nich, mnohem radši mám zábavné americké vyvražďovačky, které si nehrajou na žádné umělecké ztvárnění duchů a strachu. No a Šutr na tom není jinak, máme zde všechny výše vyřčené stereotypy v příběhu o novomanželském páru, co pronásleduje duch ženy, který se objevuje na jejich fotografiích poté, co ji v lese Japonska zdánlivě zajedou, ale tělo nikde (uf, to byla věta). Tetorizované hrdličky hrají Joshua Jackson, můj oblíbený Pacey z Dawsonova světa, a sympatická Rachel Taylor, která za sebou nemá nějaké zvlášť důležité role. Clona je naštěstí krátká, takže se nám mystérie vyřeší dříve, než nadobro usneme. Je škoda, že film nedokázal vytvořit něco více a i oproti The Grudge je slabota... 5/10 hlavně za pěknou ústřední dvojici.
Pathology - Patologie
Milo Ventimiglia je můj oblíbenec. Objevil jsem ho nejdříve v Heroes, kde hraje Petera Petrelliho, a pak jsem si našel i jiné filmy s ním. Zde se představuje v roli absolventa Harvardu, který nastoupí do programu pro mladé patology. Zde však operuje (nebo teda pitvá:D) podivná partička, která se po práci baví tím, že se členové trumfují v tom, jakým nejdokonalejším, nejoriginálnějším, nejhůře zjistileným způsobem zabijí lidi a pak při pitvách přicházejí na to, jak to kolega udělal. Ti si Mila berou hned pod svá křídla. Milo je zdráhavý, ale pod výhružkami je nucen skočit do této hnusné hry. Podaří se mu přechytračit kolegy, zachránit přítelkyni? Pathology je dobrý ve své atmosféře, nevšední kameře, sexu mezi mrtvými těly, násilnosti... také má dobrý konec:-). Žádný horor to ale není, jen takový odpornější thriller za slabých 6/10, no, možná pro fanoušky Mila 7/10.
V následující přehledu očekávejte nevím co ještě :-)
14. července 2008
Půlrok 2008 v hudbě 1: Madonna, Offspring a Coldplay
Prvních 6 měsíců roku 2008 bych označil za pro mě hudebně přínosné. Dočkal jsem se několika nových alb mých oblíbených interpretů a i zajímých debutových desek. Co doporučit, co raději neposlouchat? Dneska jsem si vzal na paškál Madonnu, Offspringy a Coldplay.
Madonna - Hard Candy
Nemůžu popřít, že Timbaland je moje jednička hudebního businessu. Justin Timberlake, Nelly Furtado, Duran Duran, Rihanna, Britney Spears, M. Pokora, vlastní album... všechny super hity jsou výtvorem Tima Mosleyho a/nebo Natea Hillse, Timbaland+Danja. Madonna chce být a je in a v dnešní hiphopové době se rozhodla pro další změnu stylu a sáhla po této osvědčené dvojici, kterou ještě doplňuje Justin Timberlake, a také po Pharrell Williamsovi (z The Neptunes, N*E*R*D), aby jí album vyprodukovali. Výsledek? Dobrý, v mých očích skvělý, ale přesto ne 100% oslnivý.
Timbaland a Danja si jedou svůj standard, jejich produkce jsou na vysoké úrovni, přesto hitový potenciál spatřuji pouze ve skvěle energickém 4 Minutes, kde Madonně sekunduje Justin Timberlake... nebo ono je to spíše naopak:-). Hard Candy obsahuje další pokračování série Cry Me A River=> What Goes Around.../...Comes Around=> Rehab=> Falling Down se jménem Devil Wouldn't Recognize You, a překvapivě to je opět dobré:-). Co je pro mě ale velkým překvapením je skvělá forma Pharrella. Vždycky se mi líbil, ale v posledních dvou třech letech bych na prstech jedné ruky napočítal jím produkované písničky, které se mi líbily. Zde se ale předvedl a nemám výhrad. Jeho výtvorem je 7 z 12 tracků, ani jeden není moc rychlý, spíše jsou vláčné, pomalé, možná nudné, přesto skvělé! Pharrell prostě neumí udělat Timbalandovinu:-), ale přesto jeho produkční práce je zde velmi originální. A co teda z celým albem? Madonna není vlastně příliš dobrá zpěvačka, ale v tom hudebním průmyslu to fakt umí a tohle album je pro mě velmi přístupné, proto dávám 8/10.
The Offspring - Rise And Fall, Rage And Grace
Offsprinzi jsou pro mě totální klasika, sledovat pecky z Americany v Esu, ty jo, to byly časy. Offspring vytvořili za svou dlouhou kariéru obrovské množství hitů, poslední Splinter sice nebyl kdovíjak úspěšný, mně se ale moc líbil, v některých písničkách dokonce nebyl znát jejich klasický styl. S čím přišli po pěti letech? S deskou, která je určitě zklamání. S deskou, která není špatná, ale neoslní.
První poslech hned prozradil song You're Gonna Go Far, Kid, jasný hit, ale ostatní písničky byly takové nijaké. Žádné nové nápady, postupy, hrátky. Nuda, takových písniček by vyprodukovali desítky. Navíc tam dali pár pomalých songů, které jsou normální tak u Green Day (Wake Me Up...) nebo Billy Talent (Surrender), ale u Offspring jsem je teda nečekal. Ou jak mě to bolí, že album nedopadlo lépe. Ono totiž opravdu není hrozné, naopak, je vklidu, ale bohužel očekávání bylo mnooohem větší, pustil jsem si jej asi pětkrát a už jsem na něj v podstatě zapomněl, škoda kluci, 6/10. A nakonec jsem na Rock For People taky nejel, sorry...
Coldplay - Viva La Vida Or Death And All His Friends
Ke Coldplay jsem si docela dlouho hledal cestu, v patnácti letech jsem asi na ně ještě neměl náladu, takže jejich originální videoklipy jsem na MTV okamžitě přepínal. Před třemi lety jsem slyšel názor, že si Coldplay poslouchají holky, co mají právě "své dny". Nevím, jestli to byl impulz:-), ale vyhledal jsem jejich singly a všechny poslechl a zjistil, že to je boží hudba. In My Place, Clocks, Yellow, Trouble... když v televizi začali vysílat boží videoklip k Talk, tak už jsem byl v podstatě jejich posluchačem, sám jsem Talk na single tipoval. Na čtvrtou desku jsem tak byl hodně zvědav.
Viva La Vida je neuvěřitelná deska. Nevím, co v ní je, ale mně se zdá magická. Písničky mají pro mě neskutečnou atmosféru, po instrumentálním intru mě začátek druhé Cementeries In London úplně zarazil do židle, jak je silný. Celá deska je krásná symfonie, spíše pomalá a smutná, někdy ale energická, přesto zasmušilá, prostě Coldplay. Výrazným nedostatkem je počet písniček. Máme tu deset tracků. Intro a devět a půl písničky, prostě málo. U Linkiní Minutes To Midnight jsem měl podobný pocit: deska skvělá, přesto krátká a nejde zcela jasně vypíchnout nějaké singly kromě asi dvou, deska více funguje jako celek. Viva La Vida je krásný celek, jen mohl obsahovat více, 8/10.
Příště kouknu do hiphopu...
10. července 2008
Filmový přehled se zdeptaným Colinem Farrelem: In Bruges a Cassandra's Dream
Colina mám rád, je to týpek :-), Phonebooth a Miami Vice jsou u mě top, v následujících dvou filmech ale žádného frajera jak v Miami nebo S.W.A.T. nehraje, naopak hraje zhroucené týpky.
In Bruges - V Bruggách
Kam jinam uklidit dva zabijáky, než se situace po nepovedené vraždě uklidní, než do belgických Brug. Ježiš tam bude nuda, co? Já jsem tam byl dvakrát, a to, co zažil Colin Farrel a jeho kolega Brendan Gleeson ve filmu, to se mi teda "nepoštěstilo". Colin je zžírán špatným svědomím za zpackanou vraždu a tak by radši chodil po barech, než koukal na kostely a kanály. Pozná herečku Chloe, trochu feťačka, a jejího liliputánského kolegu, ale také další místní a turisty. Oba zabijáci čekají na telefonát od šéfa Ralpha Fiennese, který dá nové instrukce, vše míří k nemilosrdnému klimaxu... In Bruges je krimi, trochu komedie, s hodně zvláštní a dobrou atmosférou za 8/10.
Cassandra's Dream - Kasandřin sen
Náhoda, ale Colin Farrel ve dvou filmech po sobě hraje člověka, co zabil, a je z toho zdeptán. Zde hraje spolu s Ewanem McGregorrem bratry s finančními potížemi, které lze však jednoduše vyřešit. Bohatý strýček je vyšetřován finančním a společník chce vyjít s inkriminujícími důkazy, je nutné jej zabít. S vidinou zajištění sebe i svých přítelkyň se bratři k činu rozhoupou, Ewan to bere jako hrozný čin, který ale byl jediné možné řešení, Colina však vražda neuvěřitelně ničí, nemůže spát, nechce snad dál žít, vše chce říct policii, režisér a scénárista Woody Allen pak ve skvělém napětí míří ke konci příběhu... 7/10.
V dalším filmovém přehledě si vezmu na paškál oba díly Step Up, hip-hopové tancovačky, Shutter, remake thajského hororu a Pathology, thriller s Milem (Peter z Heroes).
7. července 2008
Filmový přehled plný dobrodružství: Indiana Jones 4, Fool's Gold, National Treasure 2, The Forbidden Kingdom
Kdo je největší dobrodruh? Indiana Jones, Lara Croft, Robin Hood, Steve Fosset? Setkala se nám tu čtveřice filmů podobného rázu, všechny obsahují akci, dobrodružství, krásné lokace, nesmrtelné hrdiny... kdo ale vyhraje souboj u ceněných filmových kritiků jako jsou Mirka Spáčilová nebo Petr Doupal?
Indiana Jones And The Kingdom Of The Crystal Skull - Indiana Jones a království křišťálové lebky
Je skoro k nevíře, že do letošního roku jsem neviděl žádného Indiana Jonese. To jsem naštěstí (díky axxo;) napravil a zážitek to byl super, filmy jsou skvělé, mně se nejvíce líbila jednička, dvojka byla až moc zaměřená na ten chrám zkázy a trojka mě štvala svou přehnanou nerealističností a Henry Jones byl až moc parodický. Na čtyřku jsem se dost těšil, ale jako jednoho z mála mě bohužel zklamala.
Předně jsem se těšil na vtipné hlášky a narážky, hlavně na Fordův věk, nakonec jsem se ale zasmál docela málokrát, a to spíše u dobrých akrobatických soubojů. Jonesův synáček s xichtem Shia LaBeoufa byl asi dobrý tah, nevadil mi. Jen teda Karen Allen jako Marion zestárla fest:). "Ruský" akcent australanky Cate Blanchett mě štval, stejně jako jiné pokusy o jakékoliv akcenty anglicky mluvících herců v jiných filmech, i když na akcent "jeskynního muže" v 10,000 BC nemá.
No, a samotný děj... já nevím, beru, že Indiana je nesmrtelný, že ho nikdy nesejme kulka, že přežije výbuch atomovky, ale celá ta nerealističnost Indyho se z magie předchozích dílů přesunula k paranormálním jevům, mimozemšťany a pyramidy jsem tu fakt nečekal a prostě mi k dobrodruhovi pátrajícím po památkách nějak nesedí. Sorry Indy, styl filmů sis zachoval, ale pro mě je to nejslabší díl... no, třeba se to po více zhlédnutích změní, 7,5/10.
Fool's Gold - Bláznovo zlato
Znáte Into The Blue? Paul Walker a Jessica Alba jako potápěči, co hledají něco strašně cenného, ale skříží tak plány nějakým mafiánům? No tak Bláznovo zlato je to samé v bleděmodrém. Matthew McConaughey a Kate Hudson hrají čerstvě rozvedený pár, které ale opět spojí cesta za jejich vysněným pokladem, na který jedou na jachtě vtipného Donalda Sutherlanda s trochu hloupější, ale sexy dceruškou (Alexis Dziena). Máme tu záporňáky, takže bude tu nějaká akce a souboje, ale jen v takové míře, aby to bylo přístupné i dětem a nakonec vše dobře dopadlo. Nenáročná podívaná, která si mojich 7/10 vyslouží hlavně za to, že zdejší herecký ansábl, písečné pláže, palmy, modré moře a ultraluxusní jachta jsou přece cool!
National Treasure 2: Book Of Secrets - Lovci pokladů: Kniha tajemství
Bruckenheimerovská podívaná. Velký budget, velký styl, velcí herci. Svérázný hledač pokladů Benjamin Gates (Nicolas Cage) si troufl premiérovat 5 měsíců před Indym, jeho snad vzorem. V čem jsou stejní? Jsou nesmrtelní, to je jasné, také rádi pronášejí vtipné hlášky a oba mají problémy se ženskýma (Diane Kruger je pro film plus). Lovcům pokladů ale samozřejmě chybí ten šmrnc, je to více Lara Croft než Indiana Jones. Book Of Secrets obsahují jednu fakt dobrou pasáž: autohonička v Londýně, kde hrdinové utíkají před lidmi, kteří jejich předka označili za vraha Abrahama Lincolna. Tihle lidé po nich vesele střílí, špehují je, ale na konci vcelku v poklidu všichni společně odhalí tajnou podzemní pyramidu. Samozřejmě i prezident USA je týpek, takže z únosu si nic moc nedělá a také samozřejmě do Oválné pracovny se dostanete tak, že randíte s nějakým běžným politickým pičmundou. Aspoň, že film baví klasickým hledáním skrytých páček, otevíráním průchodů a skříněk a tak. 7/10.
The Forbidden Kingdom - Zakázané království
Jackie Chan a Jet Li konečně spolu v jednom filmu! No jo, ale proč to dopadlo takhle? Film vůbec nenaplnil očekávání, Kung Fu Panda je lepší:D. Film pojednává o cestě vyvoleného (najde magickou hůlku ve vetešnictví), mladého američana se zálibou v kung-fu, za záchranou asijského království, kde vládné zlý král. Jediný, kdo se mu může vyrovnat, je uvěžněný Opičí král Jet Li. Na cestě amík natrefí na trochu opileckého pobudu Jackie Chana a bojovnici Yifei Liu. Samozřejmě, že se zde dočkáme zajímavých soubojů a pohybů vůbec, ale celé mi to nějak nesedlo, něco tomu očividně chybělo, nějaký element... Forbidden Kingdom není žádný velkofilm a to je možná špatně. Takový Tygr a drak nabídl neskutečné akční scény, zde to ovšem vypadá, že Jackie a Jet se letargicky hýbají na lanech a většinu obsluhuje počítačová grafika. Prostě to není ono; nemůžu si pomoct: není to špatný film, někomu se určitě bude líbit, já jsem ale čekal něco víc, z milosti 6/10.
4. července 2008
GURU cooking
Tak jsem právě zaslechl úžasnou větu mého kolegy z práce.
"Jdu vařit pro manželku Guru mé manželky"
V reakci na mou otázku, na co má ty křepelky z makra....
Vše Vám bude jasné po shlédnutí následujícího videa (manželka co má guru jde jako poslední).
Filmový přehled ve znamení humoru: Meet The Spartans, Superhero Movie, Be Kind Rewind a Definitely, Maybe
No, jak se to vezme, polovina zde recenzovaných filmů je více trapných než zábavných, mezi tři parodie na 300, Spidermana a klasiky se ještě vlezl pěkný romantický film okořeněný troškou komedie.
Meet The Spartans - Tohle je Sparta!
Na sérii Scary Movie se podílelo hafo šílených scénáristů a jedni se osamostatnili a vznikla "XYZ Movie" série, která ovšem po Date a Epic přichází s překvapivým názvem Meet The Spartans:-). Radši se s těmi Spartany ani neseznamujte, protože nejsou vůbec zábavní. U Epic Movie jsem se stále válel smíchy, parodované filmy jsem snad všechny viděl a narážky se opravdu povedly, bohužel zde si kromě 300 dělají srandu především z amerických TV show a celebrit, ve kterých sice mám přehled a věděl jsem, o čem parodie jsou, ale bohužel až na výjimky vůbec nebyly směšné. Byl jsem neskutečně překvapen, že to prostě nevyšlo. Nuda, nuda a nuda. Snad jen za 3 vtipné skeče, 2 výroky a 1 Herkulese si zaslouží 2/10;).
Superhero Movie - Suprhrdina
Narozdíl od Meet The Spartans je Suprhrdina povedený! Ač hodnocení na internetu můj názor nepotvrzují, já jsem se u něj fakt pobavil. Spiderman je vděčná platforma pro parodie a scénáristům se zadařily, aniž by působily strojeně jak ve Sparťanech. Spidey je hlavní téma, samozřejmě si ale tvůrci dělají srandu i z jiných filmů o superhrdinech. Hlavní postavu sice hraje neznámý Drake Bell, ale Tobey Maguire taky nebyl kdovíjak známý. "Mary Ann" Sara Paxton (např. mořská víla z Aquamarine) je příjemná, Leslie Nielsen si jede své klasické parodické výstupy a Christopher McDonald je fajný záporňák. 7/10 jak vyšitých;).
Be Kind Rewind - Prosím přetočte
Podle trailerů to vypadalo na fajný alternativní snímek s parodiemi na filmy, které musí Jack Black a Mos Def sami natočit, protože elektrikou nabitý Jack zničil všechny pásky v půjčovně Danny Glovera. Nakonec je tam předělávek filmů z celkové stopáže málo a ani ne moc vtipné, celé to je takové nic moc, nudné, ale komu se líbil třeba Praire Home Companion, tak BKR má hodně podobnou náladu a neurazí. 5/10.
Definitely, Maybe - Určitě, možná
Pěkná romantická komedie je vyprávěná jako retrospektivní povídání politického konzultanta Ryana Reynoldse pro dcerku Abigail Breslin, která zvídá, proč se právě tatínek rozvádí a kdo je její maminka. Je to miláček z výšky Elizabeth Banks, ambciózní volnomyšlenkářská žurnalistka Rachel Weisz nebo dlouholetá kamarádka Isla Fisher? Dcera tak začíná chápat, že láska není jednoduchá. Dojde ke šťastnému konci a Ryan skončí u osudové lásky? A je to snad i zároveň matka jeho dcery? Definitely, Maybe je příjemný filmík na 7/10.
Příští přehled bude pořádne dobrodružný, sejdou se tu hned 4 hrdinů včetně Indiana Jonese.
1. července 2008
Recenze - Varšava - Radisson SAS Centrum Hotel
Jako častý cestovatel čtoucí různé cestovatelské blogy a recenze jsem se rozhodl přispět i svou troškou do mlýna a přinést do českých luhů a hájů hodnocení různých hotelů, ve kterých se při svých služebních cestách ocitnu.
Většinou je to jenom z práce do hotelu, do práce a pryč, člověk nemá šanci si ani prohlídnout městou, ale když už k tomu dojde, člověk se pokochá, pozná novou kulturu, kuchyni a celkově je z cesty pak lepší pocit. Tudíž se v hotelpostech budu zmiňovat i o dané lokaci, pokud k tomu byla v danou chvíli příležitost.
Za posledních 10 let jsem procestoval díky práci, opravdu desítky různých hotelů po celé Evropě i jinde v rámci různých dovolených. Čím více hotelů, tím více se projevuje citlivost na různé detaily, nedodělky, ochotu či neochotu personálu, špínu i krásnou čistotu. A to je přesně důvod, proč s tím musím ven, už to nejde držet. Hodnocení dáme 1-10 a faktory budou čistota, personál, zachovalost hotelu, funkcionalita, vybavení, ceny, služby, jídlo, připojení k netu. Doufám, že to k něčemu bude a když už se budete poohlížet, kam vyrazit, najdete nějakou tu radu i zde.
Dnes začneme hotelem ve městě, které bylo poměrně slušně vybombardováno v 2. světové válce a to Varšavou. Cesta do práce a z práce a do hotelu a na letiště probíhala po standardních polských cestách, které jsou ještě horší než u nás a co více ani ve velkých městech jako je Varšava nebo Wroclaw nejsou schopni si je dát do pořádku, koleje jak kráva s prominutím, díry, miliarda polepení, zlaté cesty a celá doprava v Praze, divné přirovnání, ale fakt. Po cestě jsem si stačil všimnout akorát velikého kostela, ale to bylo tak asi jediné zajímavé co jsem po cestě viděl. Navíc jsem se později dozvěděl, že to nebyl kostel, ale kulturní centrum postavené na počest Rusáků za komančů či co, uf.... Návštěva centra vzhledem k příjezdu v pozdějších hodinách na hotel se nekonala, snad příště...
Poprvé vživotě jsem se ubytoval v hotelu ze sítě Radisson, přesněji SAS Centrum Hotel Warsaw. Už podle jména jsem cítil, že to bude OK. První co mě ovšem překvapilo, byla cena pokoje na rezervaci, která činila 92 Euro, což vzhledem ke kvalitě hotelu bylo až k neuvěření. Přivítal mne přijemně moderní outfit budovy, která nebudila dojem nabubřelosti ani zašlosti. Recepce i lobby nepřehnaně vychlazená a 5 míst k odbavení, paráda, prostory nerustikální a zároveň moderní a účelové. Amex beru v hotelech již jako samozřejmost, odbavení jsem zvládl v polštině, což slečna za pultem kvitovala. Byl jsem upozorněn i na relax zónu s jacuzzi a saunou a bazénem v ceně hotelu, uááá, škoda že nemám plavky... A jedeme výtahem po ověření karty do 6tého patra a bude snad i trochu výhled...
Již v pohybu neslyšném výtahu mě zarazilo, že každé patro mělo jiné téma, jako aqua, nordic a ještě něco, zajímavé, už si sice nevzpomínám jaké bylo mé téma, nicméně patro bylo velmi čisté, koberce neprošlapané. Šup s kartou dovnitř a voila, hmmm, dobrý. Čistotou to zářilo, žádný zašlý smrad koberců jaký zažijete např. v českých hotelích. Single room a king postel, již téměř klasika. Výběr kanálů různých jazyků s bezproblémovým obrazem a nemožností jakkoli TV rozladit, krásně naplněný minibar, koupelka čistá, žádné poruchy funkcinality nikde nezaznamenány, špičkový internet, ve společných prostorech wifi, na pokoji kabelem, kvalitním, krásně připraveným na stole v hezkém klubku. A to v ceně hotelu, žádné příplatky, tak to má být. Občas se sice trochu zpomalil, ale celkově stabilní a v průměru rychlý cca s 1mbit linkou srovnatelný. Výhled z okna na Varšavu, které bylo od země až do stropu naprosto úchvatný. Na večeři jsem byl pozván šéfem do hotelové restaurace, která byla stylová, za rozumné ceny v polských zlotych, obsluha celkově v hotelu milá. Snídaně bohatá a prostory veliké a chlazené, boží. Trochu plno u check outu, ale to je celkem běžné v kvalitních hotelech za rozumnou cenu.
Tento hotel mohu jenom doporučit, mé hodnocení je maximální a to 10/10. Nyní jsem v Radissonu ve Wroclawi, takže o tom trochu stručněji než dnes až příště...
Filmový přehled podle abecedy: Utraceable, Vantage Point a Wanted
V dnešních filmových dojmech nám U reprezentuje kombinace IT Crowd a Saw Untraceable, vítěžné V svírá akční thriller Vantage Point a W značí Wanted, aneb jak se všude píše, americký akčňák od ruského vizionářského režiséra.
Untraceable - Smrt on-line
Smrt on-line, hu, to je název. No, je to takové Saw v IT prostředí. Neznámý borec připojí chudáka člověka na zabijácké zařížení, namíří na něj kameru a začne z ní pěkně streamovat video na net... čím více lidí ho sleduje, tím rychleji umře. Počet návštěvíků dosáhne určitého počtu a přístroj nešťastníka popraví. Na filmu jsem našel nejméně 3 pozitivní věci: mučící zařízení jsou fakt dobrá a originální, technické kecy jsou realistické a film je tak akorát napívaný. Diane Lane snad zvládla roli vyšetřovatelky a ochránkyni rodiny a kolegů obstojně, kolega Colin Hanks je vklidu. Takže pokud vám hesla mučení a IP něco říkají, tak do filmu jdětě:), 7/10.
Vantage Point - Úhel pohledu
8 cizinců, 8 úhlů pohledu, 1 pravda. Tak zní tagline tohoto povedeného akčního thrilleru, který je vyprávěn z pozice několika lidí, vždy atmosféricky a s fajným spádem. V roli osobním strážců se představí Dennis Quaid a Matthew Fox, máme tu teroristy, policisty, tajné policisty, převlečené teroristy za policity, černošskou reportérku, náhodného turistu Foresta Whitakera. Ač předvídatelný, film je opravdu dobře daný dokupy a u obrazovky skvěle udrží. Nechybí zde přestřelky, výbuchy a zběsilé honičky, vše v civilnějším, ale o to uvěřitelnějším stylu. Na Úhlu pohledu opravdu těžko hledat nějaké zásadnější chyby, film mi prostě sedl. 9/10.
Wanted - Wanted
Hlídky jsou husté filmy. Nelíbí se mi, nepřišel jsem Hlídkám na chuť, ale jejich akční pasáže s audiovizuálními hrátkami nemají chybu. Co vznikne, když se dá dohromady ruský režisér Timur Bekmambetov, americký budget, krvavá komiksová předloha a líbivé herecké obsazení? Mazec! Wanted je super, moc mě překvapil.
Za prvé ve věci, co jsem u něj nečekal: humor. Hlavní hrdina je ňouma a film protínají jeho cynické komentáře při přerodu na superzabijáka, stejně jako hlášky, hlavně na jeho kolegy z Bratrstva zabijáků, Angelinu Jolie, Commona, Morgana Freemana nebo rusáka, který hraje stejný herec, co Antona v Hlídkách. Za druhé je to Angelina, která je ve filmu moc příjemná, ač ji moc nemám rád, role ji prostě sedla. Za třetí to je příběh o Bratrsvu, které podle výstupu tkalcovského stavu osudu zabíjí lidi, proti čemu se ale jeden člen vzpříčil, a děj, který je jednoduchý, ale rychlý a pozor, i překvapivý!
Na film jsem ale hlavně šel pro potešení očí a uší, zde mě Wanted nezklamal, wow pasáží je tu dost, snad škoda, že jsem je znal z traileru. Zpomalené záběry, sledování kulek, výbuchy, pády, rychlá auta, šíleně vypadající zbraně, zvukové vlny, souboje s noži... každý si něco najde. Česká republika nakonec ve filmu moc poznat nejde, přecejen interiéry základny Bratrstva se ve studio vyrobí stejně v ČR i v Hollywoodu, takže naši zem jde poznat hlavně díky Křivoklátu (alias místo na východní Moravě, kde před 1000 lety Bratrstvo vzniklo) a Pendolina, které teda musím smeknout, že nechápu, jak se jim to všechno podařilo, protože vyjíždí z českého nádraží (no, rozhlas hlásí nějakým východním jazykem), pak jede českou krajinou, pak do něj realisticky napálí žigulík (sakra, to zničili vagón za miliony, nebo měli skvělou kopii?) a pak se v polo-CGI záběrech realisticky trousí z mostu do nekonečné rokle. Scény s vlakem se ale měly natáčet v Rumunsku, no tak to zas nevím, jak tam dostali Pendolino:-). No nic, Wanted si zaslouží 9/10.
Příště se zaměřím na komedie-parodie.