Rapper a producent ze slovenských AMO, bratislavský Opak přichází se sólovkou. Ceněná postava slovenského hip hopu na "Otvorenie" rozhodně překvapila různorodostí skladeb. Obsahuje i twistové a reggae věci a také hostovačky Francouzů nebo legendárních amerických Naughty By Nature.
Celá recenze na musicserver.cz
26. prosince 2008
Opak - Otvorenie: Opakovo povedené (nejen) hiphopové sólo (8/10)
23. prosince 2008
Horkýže Slíže rozhovor: Neslavíme Vánoce, ale svatého Bimba
Horkýže Slíže právě vydali knihu "Smaragdové oči" o stejnojmenné kapele, jejím fanouškovi, drogách, podsvětí, alkoholu, krádežích, lidských vztazích... Ale témata našeho rozhovoru určitě nebyla tak vážná, vždyť jsou Vánoce. Vlastně Slíže neslaví Štědrý den, ale svatého Bimba.
Celý rozhovor na musicserver.cz
22. prosince 2008
DJ Wich - The Golden Touch: Wichův rázný krok k úspěchu za oceánem (8/10)
Nejznámější český DJ a producent Wich přišel s roky očekávanou deskou "The Golden Touch". Ta překypuje materiálem s americkými hosty. Wich zní dospěleji, přesto je to stále jeho jasně rozpoznatelný styl. Uspěje naše největší hiphopová naděje se svým zlatým dotekem i v zahraničí?
Celá recenze na musicserver.cz
16. prosince 2008
20ers: Kompilace, za kterou se Češi a Slováci stydět nemusí (7/10)
"Czechoslovak Hiphop Allstar Double Disc" stojí na coveru kompilace "20ers". Projekt trval jen půl roku a možná se více povedla propagace než samotný obsah, ale i tak toho nabízí hodně: legendární tracky a raritky na old skool CD, nové věci se zvláštními hosty na new skool CD.
Celá recenze na musicserver.cz
13. prosince 2008
Rytmus - Si zabil: Osmdesát minut pána slovenského rapu (7/10)
Slovensko má sice poloviční počet obyvatel než Česko, přesto se tam domácích hiphopových desek prodá desetkrát více než u nás. Rapper, který to dotáhl úplně nejdál, je Rytmus. Slovenský pán vydal kompilačku svých hitů, raritek, remixů, nevydaných věcí a hostovaček "Si zabil".
Celá recenze na musicserver.cz
4. prosince 2008
Linkin Park - Road To Revolution: Live At Milton Keynes: Jen další živák Linkinů (4/10)
Málokterá kapela má tolik a takové fanoušky jako Linkin Park. Ti jsou samozřejmě lační po jakémkoli novém materiálu, takže LP kromě tří řadovek vydali ještě remixové CD, DVD o kapele, živé CD/DVD, remixy s Jay-Zm na CD/live DVD a každý rok ještě EP s bonusy nebo živými záznamy. K čemu teda vlastně další živák je?
Celá kontroverzní recenze na musicserver.cz
29. listopadu 2008
Beyoncé - I Am... Sasha Fierce: Dvojitá dávka Beyoncé není tak silná (6/10)
O Beyoncé můžeme říct, že je úspěšná mladá žena. Prodala miliony alb, zahrála si ve filmech, má za manžela Jay-Zho, v rodině panují dobré vztahy. A co můžeme říct o jejím alter-egu Sashi Fierce? To se dozvíte v recenzi dvojalba "I Am... Sasha Fierce" jedné a půl zpěvačky.
Celá recenze na musicserver.cz
27. listopadu 2008
Občané České RAPubliky jsou vtipní a nenároční
Tvůrci "České RAPubliky" neustále používají v souvislosti s hip hopem pojem úzké subkulturní ghetto. Už na předpremiéře filmu jsem se z toho ošíval. Tímto přísahám, že v mé recenzi na první český celovečerní snímek o hip hopu, který jde do kin 27. listopadu, tento výraz nepoužiju.
Celá recenze na musicserver.cz
24. listopadu 2008
Kanye West - 808s & Heartbreak: Letadélko Káně na výletě do cizích krajin (7/10)
Kanye West zabrousil po třech megaúspěšných hiphopových albech někam úplně jinam. Do žánru, který vlastně deskou "808s & Heartbreak" sám definoval. A) nerapuje, B) zpívá, C) s Auto-Tune, D) romanticky, ale chladně, E) se zvukem bicích z dvě dekády starého generátoru Roland. Génius, nebo blázen?
Celá recenze na musicserver.cz
23. listopadu 2008
Křest 20ers, Incheba Arena, Praha, 21.11.2008: Zakončení diskutovaného projektu koncertem
V hale na pražském výstavišti se sešel slušný výběr členů české a slovenské hiphopové scény. Pokřtili spolu ambiciózní projekt "20ers". Zaujali mladé publikum a vydařila se jim tato koncertní párty? Stejně jako kompilace samotná měl i křest několik nedostatků...
Celý report na musicserver.cz
18. listopadu 2008
T.I. - Paper Trail: Atlantský rapper dostává opět za jedna (9/10)
T.I. se na musicserveru těší u recenzentů velké oblibě, obě předchozí alba dostala shodně 9/10. První místa v žebříčku Billboard pro singly "Whatever You Like" a "Live Your Life" napovídají, že i s novou deskou "Paper Trail" nastupuje T.I. s obrovskou silou. Udržel vysokou laťku a je stále na špičce?
Celá recenze na musicserver.cz
8. listopadu 2008
Pussycat Dolls - Doll Domination: Podruhé naopak - hudba lepší marketingu (7/10)
Ve svém novém singlu Pussycat Dolls zpívají o tom, že až vyrostou, chtějí být slavné hvězdy, hrát ve filmech, vidět svět, řídit krásná auta. Toho všeho se jim po úspěchu prvního alba "PCD" podařilo dosáhnout. Povedlo se jim ale i druhé album "Doll Domination"?
Celá recenze na musicserver.cz
7. října 2008
Filmový přehled s akcemi Iron Man, Incredible Hulk, Speed Racer a Doomsday
Na DVD právě dopluly čtyři akční spektákly, kde minimálně Iron Man a Speed Racer si ode mě zaslouží doporučení. Kvůli čemu je pro mě Iron Man jeden z top filmů tohoto roku a proč naopak Doomsday se moc nepovedl? Čtěte dál...
Iron Man - Iron Man
Takhle to má vypadat! Iron Man je jednoznačně nejlepší superhero film poslední doby. Robert Downey Jr. hraje Tonyho Starka, nadšeného konstruktéra zbraní pro USA. Když ho ale v Afghánistánu unesou rebelové, zjistí, že používají jeho zbraně. Jak se tam dostaly? Hlavní je se ale z vězení dostat a zkušený kutil Tony vyrobí pro sebe železný skelet se zbraněmi, s kterým se probije ven. Teď už nás čeká postupný vývoj brnění Iron Mana a jeho boj proti rebelům i zrádcům ve vlastních řadách. Vše je tu podáno s lehkou nadsázkou, akce i vtipy jsou tu v dobrém mixu. Jsou tu roboti (Iron Man a jeho nepřítel), výbušné a střelné efekty, rychlá auta (3x reklama Audi), ženský element v podobě asistentky Gwyneth Paltrow, můj oblíbený Terrence Howard jako plukovník a Jeff Bridges fousatý a na holo jako Starkův kolega. Iron Man jedině doporučuji, 9/10.
The Incredible Hulk - Neuvěřitelný Hulk
Edward Norton to u mě má díky American History X. Nemůžu si pomoct, ale v roli Hulka mi nesedí. Stejně jako milostná dvojice s Liv Tyler. Její tatínek generál (William Hurt) chce Hulka chytit, o čem je celý film. Naštěstí je na co koukat. Akce, výbuchy, přerostlý (ale menší než v roce 2003) Hulk a jeho nepřítel Abomination, který díky mutacím vzejde z elitního vojáka (Tim Roth), který má Hulka chytit. Co Hulkovi chybí oproti Iron Manovi je vtip. Prostě Hulk může bavit leda sériemi efektních sekvencí, jako film vlastně moc obstojný není, ale na 7/10 to snad stačí, příslib dalších lepších dílů tu je.
Speed Racer - Speed Racer
Matrix pro mě znamená mnoho, hlavně první díl, z pokračování stojí za něco akorát dálniční honička. Bratři Wachovští, režiséři Matrixů, si dali delší pauzu a asi už jim došli peníze, tak se rozhodli natočit další snímek. Vytvořili takovou alternativní realitu na Zemi v budoucnosti, kde je vše strakaté a pro nás zatím sci-fi, i když zároveň budoucnost ve Speed Raceru hodně čerpá z 60. a 70. let. Velkou zábavou pozemšťanů je jako dnes sledování závodů, které ani trochu nepřipomínají dnešní závody, ale jsou úplně jak z Trackmanie. Tratě jsou šílené, auto hrozně rychlá a navíc mají nainstalované více či méně povolené pomůcky pro vyřažení oponenta.
Speed Racer (Emile Hirsch) je mladý kluk v závodnické rodině (táta John Goodman), která samostatně bez sponzorů staví závoďáky. Konkurence je ale tvrdá a sponzoři a celý business se nebojí jít přes mrtvoly. Tak to schytá Speedův starší bratr Rex, který při jednom ze závodů zahyne. Rodina na několik let odloží závodění, ale navždy to nejde... hned v prvním závodě Speed Racer vyhraje a hned se ocitne v hledáčku mocichtivé firmy, které chce ovládnout celé závody. Speedovi jasně naznačí, co se stane, pokud pod jejich křídla nepřejde, Speed ale odmítne a začíná boj o přežití jak celé rodiny, tak závodnického týmu a zdravého nezkorumpového ducha celého závodění. Je zde také záhadný Racer X (Matthew Fox), který se závodnickou federací bojuje se zločinem. Jak to nakonec skončí? No to je jasné:-).
Speed Racer musíte buď milovat, nebo vás vůbec nenadchne. Umělecké zpracování filmu je totiž hodně své, ale já jsem jej lehce vstřebal a barevných výlevů jsem si užíval. Nejlepšími pasážemi jsou bezpochyby drsné závody, které jsou sice totálně unreal, ale zábavné a napínavé. Je tady ještě přítelkyně Christina Ricci, ale naštěstí je milostná linka téměř totálně potlačena. Srandičky filmu dodávají ještě mladší brácha a jeho šimpanz. Celkově mě prostě Speed Racer zaujal a na 8/10 to rozhodně je.
Doomsday - Soudný den
Jméno Neil Marshall nikomu moc neříká. Přesto na to vsadila kampaň. Minimálně jeho předchozí film The Descent (Pád do tmy) byl komerčně i u recenzentů úspěšný, tak mu studio přiťuklo větší sousto: futuristický akční thriller. Ve Skotsku propukne nákaza a vláda se rozhodne jej celé zavřít a postavit před Anglií obrovskou obranou hradbu. Za x let později se zjistí, že ve Skotsku je život. JSou lidé vůči viru imunní? To musí zjistit vojenská jednotka v čele s Rhonou Mitra. Doomsday je brutální slepenina. První část je totální Gears Of War: jízda v transportéru v noci v opuštěném zničeném městě plném potvor, pak skupinové souboje, pak najednou začne punk v podobě skupiny přeživších, takový anarchisté. Pak najednou se hrdinka objeví na zámku, kde je král (Malcolm McDowell, Mechanický pomeranč:-) a bijeme se kušema a mečem. No a vše skončí na otevřených cestách v Bentley GT, které marně ujíždí školnímu autobusu a bugině!!! Ou! No, prostě taková multikoláž, překvapivě ale nenudí a je dobře brutální, jako film propadák, jako podívaná 7/10.
Už jsem zase viděl několik komedií, tak to mám tak na dva další díly...
3. října 2008
The Game - LAX: Zapomenutý král West Coastu? (7/10)
The Game, zdá se, už tolik netáhne jako dřív. Sotva někde zahlédnete jeho videoklip, bulvární zprávy o něm už taky nejsou tak žhavé, prodeje mají k milionovým číslům daleko. Ale jeho nová deska "LAX" přitom má své kvality a zní tak nějak správně kalifornsky.
Celá recenze na musicserver.cz
Filmový přehled s romancemi Atonement, The Other Boleyn Girl, Little Children a My Blueberry Nights
Dnešní pás recenzí má jeden společný jmenovatel: romance. Odehrávají se za války, ve středověku i v současnosti. A dnes také platí, že na špatné filmy se dojmy píšou nejlépe, takže propadák dnešního vydání Moje borůvkové noci si zasloužil více prostoru než oceňované filmy Pokání a Jako malé děti.
Atonement - Pokání
Při Oscarech se mluvilo hlavně o No Country For Old Men, There Will Be Blood a Atonement. Pokání sice urvalo jen jednu sošku, své nesporné kvality ale určitě má a je to opravdu kvalitní smutná romance. Venkovské panství v Anglii, po Cecilii (Keira McKnightley) kouká syn správce Robbie (James McAvoy), kterého ale tajně miluje i její mladší sestra Brionny (Saoirse Ronan). Když si přečte jeho hodně sexuální dopis Cecilii, který omylem poslal místo jiného, a následně uvidí jednu mladou příbuznou znásilněnou nějakým mužem, označí za pachatele ho. Z vězení dostane Robbieho jen válečná služba, zatímco Keira o něm nic neví, dělá sestřičku a Brionny, jak dospívá, postupně zjišťuje následky svého činu. Příběh to je velmi silný, a konec možná i překvapivý. Pokání rozhodně doporučuji, a to nejen kvůli překrásným zeleným šatům Keiry. 9/10.
The Other Boleyn Girl - Králova přízeň
Středověk mě moc nebere. A středověké romance už vůbec ne. Boleynky jsou ale jiné. Líbí se mi ten krásný boj o moc, v rodině se podvádějí, zrazují, podlézají královi, kují pikle. Králova žena nerodí chlapečky, tak Boleyní tatínek nabídne Jindřichovi VIII. (Eric Bana) dcery Anne (Natalie Portman) a Mary (Scarlett Johansson). Teda vlastně napřed jednu, pak druhou, a následně se to ještě několikrát obrátí. Jindřich nechce potraty ani ženské potomky, chce syna! Boj o královu přízeň je ale tvrdý. A proto se film povedl, lepších 7/10.
Little Children - Jako malé děti
Odbočka až do roku 2006... Kate Winslet má manžela a dcerku, s kterou chodí to parku, kde se setkává s ostatními nespokojenými ženskými. Jednou tak přijde do parku Patrick Wilson se synkem a Kate se nám trochu zakouká. Katin manžel nemá na rodinu čas, stejně jako Patrickova manželka (Jennifer Conelly), tak spolu chodí s dětmi do plovárny a tak vůbec a nakonec se z nich stanou milenci. Je zde také další člověk, co hledá lásku: Ronnie (Jackie Earle Haley). Ten žije s matkou a právě ho propustili z vězení po odpykání trestu za obnažování se před dětmi. Věří, že pokud najde tu pravou ženu, jeho úchylka přestane. Little Children se moc povedlo, je prostě herecky a emočně silné, řekl bych až 9/10.
My Blueberry Nights - Moje borůvkové noci
Tenhle film mě prostě nechytl. Začátek nebyl špatný, taková nezvyklá rozhovorová romance, Jude Law a neokoukaná prvoherečka Norah Jones v prostředí kavárny pojídající borůvkový koláč. Tyto pěkné noci pokračují, pak se ale Norah sebere a busem odjede do Memphisu dělat servírku, aby si našetřila na auto. Posílá Judeovi dopisy, aniž by napsala odkud. Obsluhuje policistu (David Strathairn), který se každý den opíjí, protože ho nechala žena (Rachel Weisz). Norah dál cestuje, na další štaci poznává karbaníka (Natalie Portman), která je bez peněz. Svěří jí peníze, aby v hazardu vyhrála. Bohužel neuspěje, tak cestují do Vegas, aby Natalii její otec založil. Nakonec (nechci spoilerovat) má Norah prachy na auto a dojíždí za Judem si dát borůvkový koláč a líbačku (ano, odjede pryč, aby si našetřila na auto a přijela zpět). Ou, tak jsem právě odvyprávěl příběh:D. Ono se tam ale nic víc ani neděje, film nabízí jakési obrazy na rozhovory a situace, které dělají z filmu úplně zbytečný výtvor. Nezachraňují to ani koukatelní herci, kde Portman výrazně vyčnívá. Je to nuda. Není to ani romantika. Ani žádné drama. A polovina záběru je jaksi umělecky zpomalených rozostřených. Jediné, co se podařilo, je atmosféra podniků, kde se epizody odehrávají. To ale stačí tak na 3/10.
V dalším pokračování seriálu se ohlédnu za na DVD aktuálními akčními trháky, včetně dvou komiksových.
2. října 2008
Crysis Warhead: 5 hodin singlu navíc pro hru roku
Crysis je pro mě nejlepším herním počinem roku 2007. A že mělo konkurenci, viz ostatní recenze! Zabodovalo u mě také díky příslibu do budoucna, toto univerzum určitě bude pokračovat a dočkáme se dalších hodin zábavné akce. Je plánována trilogie, nyní ale Budapešťské studio Cryteku vytvořilo samostatný přídavek Warhead o tom, co vlastně dělal seržant Psycho, když jsme v Crysis hráli za Nomada a Psycha neviděli od objevení zmrzlé lodi s útokem aliena až po závěr, kde nás s letadlem zachránil.
No, má to hoch krušné. Jeho hlavním úkolem ve Warhead je získat od Korejců kontajner, ve kterém je alien. K tomu mu pomáhá kromě operátorky na drátu i jeho starý známý pilot O'Neil, který měl původně být v týmu místo Nomada, ale nedal testy. Je tady trochu více příběhový element, emoce, animačky jsou delší a Psycho narozdíl od Nomada sundává i masku.
Kam se podívá? Tentokrát se pěkné přírody dočkáme ještě méně, sotva se rozkoukáme v nějaké džungli a v přístavu, ostrov částečně zamrzne a následují působivé ledové pláně projížděné vznášedlem, průchod údolím s druhým NanoSuit týmem, pak důlní komplex a nakonec se po projížďce na obrněném vlaku (super destrukční mise) dostaneme na letiště, kde to opravdu vře a kde je skvělá šířka mapy a tedy volnost postupu.
Alieni nastupují se zmrznutím, což je docela brzo, ale nevadí to. Souboje proti jejich monstrformám jsou obzvlášť dobré. Korejců tu jsou desítky, od běžných až po pořádně obrněné a ty s NanoSuity, a také bojují proti alienům. Novinkou je samopal vhodný do obou ruk najednou, granátomet, obrněný transportér a také EMP granáty na vyřazení NanoSuitů, které dokážou pořádně zatopit.
Z Crysis už bezpečně vím, na jaké nepřátele platí co, takže nějaké velké loadování se nekoná, rozhodně jsme zažil mnohem méně krizových situací. Možná to souvisí i s tím, že je prostě Warhead kratší. Čistého času 4,5 hodiny mi trvalo ho dohrát, to s animačkami, loadingy i opakovanými quickloady dělá jedno odpoledne. Když to tak ale vezmu, za těch 8 stovek to je vlastně příjemná koupě, protože kdybych nehrál jen single, MP v podobě Crysis Wars má určitě větší trvanlivost.
Co se týče vylepšení grafiky a optimalizace, tak to neposoudím, hraju na vše na minimální nastavení při cca 20FPS:-). Jinak SP i MP mají po 7GB, tak pozor! Údajně se mělo i AI vylepšit, mě se zdáli korejci proti NanoSuitskému Psychu prostě lamky, hrál jsem to ale na běžnou obtížnost.
Celkově to je poctivý datadisk, který se hraje stále skvěle, vypadá skvěle, zní skvěle, není co řešit!
Pozn.: Screenshoty na minimální nastaveního vše a v anglické verzi, češtinou jsem si fakt nechtěl zrušit zážitek.
Hodnocení:
Krátká odbočka Crysis se vším, co na něm mám rád.
85% (pouze pro singleplayer)
Klady:
Jako u Crysis: grafika, hratelnost, prostředí, nanosuit, příběh, monumentálnost, hudba, atmosféra
Zápory:
Jako u Crysis: náročnost na HW, AI Korejců, někomu se Alieni nemusí zamlouvat
Je to krátké
30. září 2008
Filmový přehled č. 10 s thrillery Gone Baby Gone, Street Kings, Boot Camp a Stop-Loss
Jubilejní 10. filmový přehled neobsadí horory ani komedie, ale thrillery. Také to je první recenze po 2 měsísích pauzy způsobené praxí a zařizováním bytu... Tak jdem na to:
Gone Baby Gone - Gone Baby Gone
Kinodebut Bena Afflecka jako režiséra se povedl. Film podle knihy sleduje soukromého detektiva Casey Afflecka a jeho kolegyně-přítelkyně Michelle Monaghan při hledání ztracené holčičky matky, která jede v drogách a její přátelé jsou násilníci a dealeři. Policie v čele s Morgan Freemanem, kapitánem oddělení pro hledání dětí, který sám přišel o dítě, soukromé hledatele nevidí moc ráda, přesto pro jejich služby vyčlení dva policisty (Ed Harris). Děj filmu je možná předvídatelný, možná překvapivý, určitě je ale postupné rozplétání celé záhady zmizení dítěte zajímavé a i přes delší stopáž až na místy delší rozhovory film nenudí. Myslím, že 7,5/10 to jistí.
Street Kings - Králové ulic
Krimifilmy z Los Angeles jsou dycky good, je tam pěkné počasí, pěkná auta a hnusné zločinecké (většinou černošské) čtvrti. Keanu Reeves je ostřílený policista, který se s kriminálníky nepáře. Umřela mu žena, jeho metody se nelíbí jeho bývalému kolegovi (černoch Terry Crews), ale kapitán (černoch Forest Whitaker) a jeho tým (mimojiné portorikánec Amaury Nolasco, Sucre z Prison Break) ho ale vždy podrží. Keanu si chce vyřídit účty s exkolegou na benzínce, tam ale kolegu rostřílejí dva zabijáci. Důkazy ukazují proti Reevsovi, kterého by nejrád sundal hledač "dirty cops" Hugh Laurie (Dr. House). I když Keanu neměl nejlepší mínění o exkolegovi, i za jeho ženu jej chce pomstít, k tomu mu může pomoct detektiv Chris Evans. Postupně se ale ocitají ve větší hře, kde každý podvádí a korumpuje a dokonce se ke konci dočkáme pěkného vzratu. Street Kings kromě mých oblíbených scén z různých hnusných koutů L.A. obsahuje i pár akčních scén a taky nespočet záběru s drsným černým Dodge Charger SRT8 (shodou okolností úplně stejný účinkuje i v Drillbit Taylor). Asi mám prostě pro L.A. filmy slabost, Street Kings nejsou určitě tak skvělí jak Crash, ale ten správný mix lokací, aut, charakterů, akce, napětí, krimi a thrilleru parádně stačí na 8,5/10.
Boot Camp - Boot Camp
Zlobivá děcka jsou hrozná. Když koukám na filmy a děcka se tam neumí chovat, hned jim chci napráskat. Rodiče mladé Mily Kunis to vyřešili po svém: poslali ji do speciálního ústavu na ostrov Fiji, kde se v odloučení naučí chovat. V brožurce ale nebylo nic o tom, že je kemp hodně drsný, ředitel Peter Stormare ani jeho zaměstnanci se s teenagery nepářou, vojenský šikanující režim snáší Mila dost špatně. Na druhé straně Země je její přítel, který ji chce zachránit, tak začne fetovat a nechá se tak poslat na ostrov. Věci se začnou zhoršovat, dokáže dvojice utéct, pomstí se věznitelům, přežijou vůbec? Boot Camp je docela dobrý thriller tím, že je nezvyklý, takže na 7/10 si dosáhl.
Stop-Loss - Ve službách války
Stop-loss: tento termín označuje vojáky, kteří ukončují svou službu dle smlouvy, ale vedení proti jejich vůli odchod odloží a jsou povolání zpět. Tohle se veteránovi z války z Iráku Ryanu Phillipovi nelíbí, chce být zase s přáteli a rodinou. Stop-loss dostal i jeho kolega a kamarád z války Channing Tatum: přestože ho doma čeká přítelkyně Abbie Cornish, tak ve znovupovolání vidí hlavně možnost kariéry snipera a nechápe defacto dezerci Brandona, který utíká službě. Ve filmu se toho vlastně moc nestane, napřed tu je dobrá válečná sekvence, pak uvítací parade, pak stop-loss, pak road-movie. Vše ale provází psychotické výlevy vojáků, kteří mají výbuchy agresivity, ožírají se a jsou prostě z hrůz válek úplně v pr.... Asi osobní sympatie k Phillipovi a filmu celému zapříčinily vysoké hodnocení 8/10.
Další díl, který přijde už jen s krátkou přestávkou, se bude věnovat romancím!
6. srpna 2008
Filmový přehled s komediemi Drillbit Taylor, Harold & Kumar 2, Semi-Pro, Hottie & Nottie a Son Of Rambow
Stejně jako horory mám rád i komedie. Těch překvapivě vychází snad méně než hororů, kvalitou v průměru vycházejí lépe než horory, ale poslední dobou mám pocit, že tvůrci ztratili glanc. Kromě tvorby Appatovců a sportovních blbin s Ferrellem tu toho je minimum, snad už jen nějaké romantické komedie. Dneska se tu sešel takový mišmaš:-).
Drillbit Taylor - Tvrďák Taylor
Na fóru IMDB někdo poznamenal, že se nediví, že se Owen Wilson pokusil zabít, když točí takové sračky. Ono ale Drillbit Taylor není sračka! Sice amerického stylu, ale i tak příjemná komedie... o šikanování:-D. Producent, scénárista režisér Judd Apatow je teď pořád skloňován, stojí za Knocked Up, Superbad, 40 Year Old Virgin, Forgetting Sarah Marshall a dalšími populárními a lehce šílenými komediemi. O čem je Tvrďák Taylor, který produkoval? Zde se 3 kamarádi, dlouhý, široký a nebystrozraký (brejlatý), dostanou jako freshmeni na střední do problému s dvojicí starších výrostků, kteří jim ztrpčují život neustálým šikanováním, které sami nedokážou zastavit a u rodičů ani ředitele nemají pochopení. Rozhodnou se jednat a najmout si ochránce. Jediného, kterého si můžou dovolit, je ale bezdomovec Owen Wilson, který tvrdí, že je bývalý voják. Pomůže klukům nebo jen využije pro získání peněz? Drillbit je opravdu v pohodě, ne, že bych ho doporučoval, ale dám mu mých klasických 7/10:-).
Harold & Kumar Escape From Guantanamo Bay - Harold & Kumar Escape From Guantanamo Bay
Zahulíme, uvidíme. Aneb debilní název, kdy dycky musím přemýšlet, co je co s Kdo hulí, ten umí. A Harold a Kumar umí:-). Ale o dost hůře než v jedničce. Tvůrci trochu zmatkovali, o čem vlastně dvojka bude a z plánovaného výletu do Amsterdamu nakonec skoro nic není. Kumara jedna důchodkyně v letadle označí za teroristu a dvojice je poslána na Guantanámo. Film pak sleduje jejich útěk a šílenou cestu na svatbu kamarádky, kterou chce Kumar zastavit, protože jí miluje. No, White Castle je kultovní, Guantanamo asi každý přejde, párkrát se zasměje a zapomene. Půlku vtipů známe z trailerů a zbytek za moc nestojí. Prasečinky a huličské patálie tu jsou málo a jsou spíše trapné, ne prostě takhle to nepůjde, u Epic Movie nebo Superhero Movie jsem se teda zasmál více, dostáváte 5/10 a příště si, Harolde a Kumare, vyberte nějaké vtipnější příhody. Asi málo hulíte.
Semi-Pro - Semi-Pro
Talladega Nights: The Ballad Of Ricky Bobby, Blades Of Glory a nyní Semi-Pro. NASCAR, krasobruslení a nyní basketbal. Willa Ferrella si asi v jiné než komediální roli nedokážeme představit... i když v takovém Stranger Than Fiction hrál docela jinou roli, než jeho bežné šílené parodie, poslední dobou hlavně ty sportovní. V Semi-Pro hraje Jackieho Moona, vlastníka-trenéra-hráče neúspěšného týmu Flint Michigan Tropics z ligy Americké basketbalové asociace (ABA). Ta se rozpadá a´4 nejlepší týmy na konci postoupí do Národní basketbalové asociace (NBA), která je jeho snem. Tropics jsou slabí, bez peněz, nemají fanoušky, přesto Jackie sází hlavně na své manažerské, hráčské a trenérské schopnosti, schopný se jeví ale jen ve svých očích. Z NBA se mu ale podaří za pračku vytradovat veterána Monixe (Woody Harrelson), který ve své poslední sezóně chce zazářit, a tým se dokáže vybičovat k velkým výkonům. Jednoho z hráčů ještě hraje André Benjamin (Andre 3000 z Outkast). Will Arnett hraje hustého komentátora. Šťastný konec jde čekat:-). Nicméně za 100 minut filmu v necenzurované verzi se toho moc nestane. Je tady wrestlování Jackieho s medvědem, striptýz Jackieho manželky, zpěv Jackieho dávného hitu Love Me Sexy (z výdělku z něj si tým koupil), šílené marketingové výmysly Jackieho, ale celkově nic moc směšného. Blades Of Glory byl určitě nejlepší, sice taky blbost, ale aspoň to nebylo tak primitivní. Určitě plus si ale Semi-Pro zaslouží za soundtrack, ten je moc fajný;). Dnes si Ferrell odnáší 5/10.
The Hottie & The Nottie - The Hottie & The Nottie
IMDB: 1.6 hodnocení, 14. nejhorší. Ne, tohle si fakt nezaslouží a je to jen blbý předsudek vůči Hiltonce a "primitivnímu" námětu. Nate (hraje ho zvláštně sympatický Joel Moore) od dětství miloval Cristabel (Paris Hilton) a teď se stěhuje do LA, aby ji vyhledal. Nenápadně připraví "náhodné setkání", překvapivě si ho Cristabel pamatuje a i by si s ním vyšla, problémem je ale její kaarádka, ne-kočka June (Christine Lakin). Tvůrci ji parodicky udělali extrémně hnusnou, bradavice, nehty, kůže, chlupy... no ble:-). Postupně se ale June vybarvuje a Nate k ní začíná něco cítit. Samozřejmě od filmu nelze čekat nějakou sofistikovanou romantickou komedii, celkově to ale vlastně není špatné, Paris je sice hrozně gumová, ťulpas Nate je ale vklidu a z baby Jagy princezna June je v pořádku. Myslím, že všichni filmu moc křivdí :D, já tak musím dát 6/10.
Son Of Rambow - Malý Rambo
Obecná škola v Anglii s Rambem, o to tu jde. Maloměstská Anglie 80. let: tichý kluk z věřící rodiny Will se zaplete s nevychovaným frackem Leem. Ten má kameru od bratra a chce natočit svojí verzi First Blood, prvního Ramba. Lee využije submisivnosti Willa a začlení ho do svého filmu. Will pěkně kreslí a příběh o Rambovi si v malůvkách představuje trochu jinak, Lee na jeho nápady přistupuje. Konflikty ale začínají se zvyšujícím se počtem nehod při natáčení, příjezdem Francouzů na výměnný pobyt a začleněním jednoho z nich do filmu, zakázem matky Willa tvořit film. Je to takové dětské-školní-rodinné drama s několika vtipnými scénami. Sígr Lee je k nafackování, i on je ale křehká bytost. Will je roztomilý blbounek. "Hlavní" Francouz je fakt vtipná role. No, a celkově je tento alternativní filmík s neznámými herci poučný a fajný, na doporučení to není, 7/10.
Příští díl, již desátý v pořadí, se bude věnovat vážnějším žánrům, thriller, drama, romance.
31. července 2008
Filmový přehled s duely komedií o sexu After Sex/Young People Fucking a o snoubencích Over Her Dead Body/Wedding Daze
Shodou náhod se mi tu sešly dvě dvojice stejně zaměřených filmů. Stojí některé za doporučení? Minimálně první dvojice sitcomových komedií točících se okolo konverzace o sexu se povedly:-), komedie o mrtvých snoubencích ale také nedopadly špatně.
After Sex - Po sexu versus Young People Fucking - Young People Fucking
Po sexu a M*dající mladí lidé, no to bude článek:-). Tato dvojrecenze ani není recenze, je to jen doporučení: koukněte na filmy a ztotožněte se s problémy, které páry řeší. Oba filmy jsou fajně komorní, After Sex obsahuje odděleně konverzační situace 8 párů po sexu, YPF naopak v 6 kapitolách sleduje celý sexuální akt u 5 párů, co mu předcházelo a co bylo potom. U obou se zasmějete, najdete se, zastydíte se:-). A oba si zaslouží minimálně 7/10. Ještě teda na co se tak můžete těšit, co filmy obsahují: náctiletý pár čekající na první sex, dvojice, kde muž chce po kamarádovi, aby měl s přítelkyní sex a on se díval, první homosexuální zkušenost, živá důchodcovská dvojice, skoro-lesbické kamarádky, dlouholetí kamarádi, co si dají jen sex, bývalí partneři, co se dali dohromady, dlouholetí partneři, co jim to v posteli moc nefunguje, první rande kance s kočkou, které asi skončí sexem, náhodný románek s prostitutkou...
Over Her Dead Body - Jen přes její mrtvolu versus Wedding Daze - Amorův zásek
V Over Her Dead Body se Paul Rudd žení se svou snoubenkou Evou Longoriou, ta ale nešťastně při přípravách svatby zahyne. Ne však úplně, ocitne se na rozhraní mezi Nebem a běžným světem. Svoji smrt dost těžce rozdýchává a ještě hůře nese to, že bývalý budoucí manžel se teď vídá s psycholožkou, kterou mu doporučila jeho sestra. Oba se do sebe docela zakoukali... Jinak ona (hraje ji pro mě dosud neznámá Lake Bell) bydlí s kamarádem (Jason Biggs z Prciček), co je/není gay. No, tak americké romantické komedie většinou nestojí za nic kvůli "americkým vtipným scénkám", tady v příliš velké míře nejsou, takže to celkem jde, ale až na koukatelné hlavní hrdiny to za moc nestojí, je to taková oddychovka, která moc nenadchne, 6/10.
Ve Wedding Daze, známém také jako Pleasure of Your Company nebo The Next Girl I See, hraje hlavní roli mladíka Andersona Jason Biggs :-). Je to asi stejný dvojitý zásah jako Mandy Moore ve stejně zaměřených Because I Said So (Vdáš se, a basta!) a License to Wed (Kněz je poděs: pozor na to se nikdo nedívejte, hrůza!). Anderson připravil své dokonalé přítelkyni překvapivé požádání o ruku. Tak nevšední, až z toho chudinka umřela, aniž by cokoliv řekla. Uběhne rok a Anderson se ne a ne z toho vzpamatovat, jeho kamarád ho vyzívá, aby zapomněl a začal si hledat někoho nového. Vezme to tak svědomitě, že první holku, která ho osloví, požádá o ruku. Je to servírka Katie (Isla Fisher), kterou den předtím požádal její přítel o ruku, ona se ještě nevyjádřila. Katie překvapivě Andersonovi řekne ano, chce nový začátek, s přítelem nebyla spokojená. Ale není vše tak jednoduché, dokonce i mrtvá přítelkyně mu mluví do duše a stejně jako rodiče Katie si sňatek nepřeje... Z duelu s Jen přes její mrtvolu vychází Amorův zásek určitě jako vítěz, film je příjemně vtipný, vedlejší postavy jsou srandovní, až tedy ke konci se to zvrtne v americkou nesmyslnou komedie, což jsem docela těžce nesl:-(. Mířilo to na vyšší hodnocení, kvůli konci to ale nebude více než 7/10.
30. července 2008
Půlrok 2008 v hudbě 4: Lil Wayne, M. Pokora, N*E*R*D a G-Unit
Hm, co vyšlo zatím v roce 2008 a nebylo hip-hop nebo rnb:)? Moby, P.O.D. a R.E.M. (sorry, recenzi Accelerate nečekejte), jinak samí černoši:-). Ok, Matt Pokora ani Madonna nejsou černoši:D, ale jejich produkční tým ano... No, tak nejspíš poslední přehled máte zde:
Lil Wayne - Tha Carter III
Obrovský zářez na Billboard chart musel zaznamenat každý, dát milion v prvním týdnu se už 3 roky nikomu nepodařilo. Wayne na to jde šikovně, etér zaplavuje nekonečnou řadou mixtapů a featuringů, takže deska byla hodně očekávaná. Takový úspěch jsem teda ale nečekal. První single Lollipop je super, druhý s minimalistickým beatem A Mili mi ale leze na nervy (tady se opravdu nedá mluvit o pisníčce). Sám Wayne řekl, že finální skladbu tracků na albu měl na starost spíše distributor, takže se prostě poskládalo vše ucházející, co za poslední dobu nahrál. Naštěstí tu je mnoho světlých bodů. Hned první 3 Peat je good, Mr. Carter s Jay-Z i Good Money s T-Pain jsou skvělé. Phone Home od mých oblíbených Cool & Dre (autoři Hate It Or Love It od The Game nebo We Made It Busty a Linkinů) s mimozemskými zvuky je taky moc dobrá, Kayne West se pěkně producentsky předvedl na Comfortable a Let The Beat Build. Pomalé rnbčka moc nemusím, ale Tie My Hands s Robin Thickem a Mrs. Officer s Bobby Valentinem jsou ok. Playing With Fire mi připomíná některé písničky Gnarls Barkley, fúzí zvuků a vokálními výjeky. Poslední outrová písnička DontGetIt sází na Don't Let Me Be Misunderstood od Nina Simone. V deluxe edici pak album pokračuje především předčasně leaknutými tracky, kde se mi už líbí jen I'm Me. Skoro 2 hodiny materiálu je dost, přičemž hodina z toho je fakt velmi kvalitní a ač jsem původně chtěl ohodnotit za 7/10, při psaní recenze jsem zjistil, že tam je fakt moc dobrých věcí:-), takže 8/10.
M. Pokora - MP3
Nemám rád francouze, to tak na začátek. Matt Pokora je ve Francii bestseller, distributor ale zatoužil po mezinárodním úspěchu, tak Timbalandovi dal (údajně) 800 tisíc dolarů za produkci alba, kde se nakonec od něj objevilo 5 tracků. Musím říct, že mě Pokora štve, bo chce být Justin, a Justin je jen jeden. Možná si je toho i vědom Timbouš, takže se na produkci moc neukázal, single Dangerous mě snad už i otravuje a za zmínění stojí jen Catch Me If U Can, který je naštěstí vyloženě povedený. Z ostatních tracků bych ještě vypíchnul They Talk Shit About Me a I Loved U, jinak to je bída, průměr nebo pokus o Justina, nebo dokonce v outrové Through The Eyes pokus o kopii pomalé Timbalandoviny:-), takže 5/10.
N*E*R*D - Seeing Sounds
Jak už jsem tady psal u Madonny, Pharrell Williams po slušném rozjetí značně upadl, ale vypadá to, že svítá na lepší časy. Nová deska N*E*R*D je totiž... hm, přinejmenším nevšední. Ani náhodou u mě ale nepřekonává předchozí Fly Or Die s pilotní She Wants To Move. Možná jste slyšeli Everyone Nose, aneb All The Girls Standing In The Line For The Bathroom:-), což je taková funky hravá skladba. Windows s kytarou je taky fajná, Anti Matter s ženským samplem v refrénu a zvuky jako z Gorillaz mám taky rád. Kterou nesnáším, je Spaz. To není písnička, to je uchu nelahodící zvuky ve smyčce:-). I když i ta má dobré pasáže, pomalé a takové jakoby od Fatboye Slima. Pomalá Sooner Or Later je povedená a líbi se mi stejně jako třeba The Way She Dances nebo Maybe z poslední desky. Happy je taky fajná. You Know What mi připomíná jeho práci pro Madonnu, a to byla dobrá práce. Ono tam je většina písniček dobrých, ale ne opravdu hodně dobrých a celkově se mi album hodně obtížně poslouchá, zvuky mi prostě nějak neladí, promiňte pánové, odnášíte si ode mě 6/10.
G-Unit - T.O.S. (Terminate On Sight)
Trvalo 5 let, než se po sólových projektech vrátili G-Unit k tvoření společné desky. S 50 Centem se prý špatně vychází, takže po odchodu Gamea ho opustil i Young Buck a na albu tak vystupuje pouze jako featured artist v 5 tracích. Začíná to dobře, Straight Outta Southside je prostě dobře úderné. Piano Man má hodně dobrý beat, singlový Rider Pt. 2 s auto-tune effectem je kvalitní, zvláštní je ještě You So Tough. Zbytek bych se ale nebál označit za shit nebo podprůměrný materiál. Unylé produkce běžného G stylu, které ale kouskům z prvního Beg For Mercy nesahá ani po paty. Stejně jako Pokora má T.O.S. 16 tracků a za něco stojí čtvrtina z nich, co s tím? To snad ani na 5/10 není, dostáváte za 4/10 za zklamání!!!
České a slovenské hip-hopové releasy si proberu zvlášť, po deskách H16 a Hugo Toxxxe ještě čekám na Wiche a Oriona s Jamesem Colem.
27. července 2008
Hororový filmový přehled: The Ruins, Prom Night, Waz, The Signal a Zombie Strippers
Mám rád horory. Horory ale většinou stojí za prd. Jsou jich desítky a naprostá většina se utápí v totálním průměru. Na horory jsem prostě hodně náročný, jsou si tak podobné, že musí prostě obsahovat něco extra, aby mě dostaly. Zajímavé prostředí, efektní zabíjení, infarktové lekání. Abych se přiznal, nejradši mám pořádné krvavé a originální vyvražďovačky a naopak nemám rád americké-japonské duchařiny, protože vždycky stojí za prd a nebojím se. Dneska tu máme jednu neklasickou vyvražďovačku, jednu totálně klasickou teenagerskou vyvražďovačku, spíše krimi thriller než horor, zvláštní sci-fi horor-thriller a dětem rozhodně nepřístupnou zombie blbinu:-).
The Ruins - Ruiny
Viděli jste někdo Turistas? No, tak Ruins s mají společné 3 jmenovatele: horor, jižní Amerika a mladí lidé na dovolené. V Ruinách se dva páry vydají s dvěma borci k odlehlé pyramidě, kde předtím zamířili jejich známí za archeologickým výzkumem. Dojdou k pyramidě, ta je zarostlá rostlinou s červenými květy, a z džungle se vyrojí potomci Mayů chránící pyramidu a šestici nezbývá nic jiného než utéct na ni. Na jejím vrchu naleznou mrtvého archeologa a postupně zjistí, proč Mayové chtějí, aby se nikdo nedostal pryč: rostlina prolezlá pyramidou je totiž masožravá a dokonce umí květy imitovat zvuky, co slyší! Takže máme tu velmi originální podklad pro teenagerskou vyvražďovačku:-). Zajímavé prostředí a úhlavní "nepřítel" v podobě rostliny jsou dostatečně přitažlivé, aby byl film napínavý a koukatelný. Hlavní hrdinové jsou takový jakžtakž sympatičtí, hlavním "sympaťákem" je ale ona rostlinka, která je skvělá sviňka;). Z obrovského množství hororů The Ruins vyloženě vyčnívá, ač úplně klasickým průběhem je
prostě svou originalitou dobrý, až na 7,5/10.
Prom Night - Prom Night
Tak, další teenagerská vyvražďovačka, už tu žádná dlouho nebyla:-). Brittany Snow čeká velkolepý maturiťák v hotelu. Netuší ale, že utekl vrah, co zabil její rodiče a je jí posedlý. To taky netuší ani zaměstnanci hotelu, přítel Brittany a další dva páry kamarádů, kteří budou také muset utíkat před kudlou šíleného zabijáka. Pak zde je černošský detektiv, který vraha před 3 lety zavřel, a nyní jej musí znovu polapit dřív, než stačí všechny vymasakrovat. Na IMDB Prom Night dost propadlo, nevidím však důvod jej hodnotit nějak hůře než ostatní masakrovačky, ústřední šestice je dostatečně sympatická, prostředí hotelu a velké společenské události na pozadí je zajímavé, zklamaly mě ale samotné vraždy. V oběhu asi je rated verze, jinak si nedovedu vysvětlit, proč film skoro nic neukazuje, žádné stříkání krve při píchání kudly do těl náctiletých, sotva sem tam uvidíme až "výsledek" vražd. Ruskou unrated DVD jsem neviděl, těžko říct, jestli se tam autoři více odvázali, v tomhle mě ale fakt zklamali a Prom Night je spíš na návštěvu kina s přítelkyní a popcornem než pořádná jatka! 6/10.
Waz - Rovnice smrti
Teda, WΔz, W delta z a tak dále pokračuje rovnice a jak skončí, všichni budou mrtví:-). Stellan Skarsgård je zkušený detektiv a na nález mrtvoly těhotné černošky s nápisem WΔz mu na pomoc přidělí i novou detektivku Melissu George. Zanedlouho následují další těla a hledá se podezřelý i motiv. Vrah dává obětem možnost výběru: zabít sebe nebo svého nejmilovanějšího? Něco jako Saw, takový test, co dokážete, jak moc jste sobecký:-). Waz má dobrou atmosféru, které pomáhá i filmování digitální HD kamerou, a je to takový poctivý krimi thriller za 7/10.
The Signal - The Signal
Tento film je hodně zvláštní. Má takovou dobrou zoufalou náladu, ironickou. Jde o to, že všechny přístroje začaly vysílat signál, který pozmění člověka, aby chtěl zabíjet. The Signal je dobře natočený, střihy, kamera, barevné kontrasty, to vše se mi tu líbilo. Hlavním protagonistům jde hlavně o přežití, což nebude nic lehkého, když nejbližší přátelé se změnili ve vraždící šílence... ono to jsou normální lidé, mají ale obrácené nervové spoje či co a vnímají jinak realitu a to jim dává důvod zabíjet. Signál je zvláštní fůze komedie, sci-fi a hororu a za to mu náleží 7/10. Minirecenze jsou minirecenze, někdy se prostě rozepíšu více, někdy méně, tady jako zdroj dalších informací musí posloužit odkazy na IMDB nebo CSFD;).
Zombie Strippers - Svůdné zombie
Zombie? Strippers? Ano! Haha, tohle se fakt povedlo:-). Smíchejte Resident Evil a softcore porno a máte Zombie Strippers. Široké cílové skupiny si producenti museli býti vědomi:-). Ono to má dokonce příběh, nějak tam ty nahaté zombie nacpat museli: speciální vojenská jednotka jde zlikvidovat pokusné zombie, co se rozšířili v laboratořích, jeden člen je ale pokousán, uteče a jde si odpočinou to strip klubu. Ten vlastní oplzlý dědek, brání černořský bodyguard, MC tam je taky černoch, uklízeč mexikánec, ochraná ruka tanečnic jakási francouzka a tanečnice jsou tam jak staré harcovnice, tak méně zkušenější rivalky, punkerky i úplná novačka. Vojáček se stane zombie a rafne jednu tanečnici, která pak na parketě předvádí neskutečná čísla. V zákulisí ale morduje a pojídá návštěvníky. Tanečnice ji skvělé taneční kreace závidí a klidně by se nechali dobrovolně kousnout. Postupně je pak v klubu více a více mrtvol a zombíků a přeživší návštěvníci a tanečnice to mají hodně těžké. Film staví na třech věcech: trapném humoru, dobrém krvavém násilí a nahatém tančení. Nápad angažovat Jennu Jameson do role nejzkušenější striptérky byl dobrý:-). No, jinak je to teda hrozná kravina, ale tak nedá se autorům upřít jejich nadšený přístup, malý budget je zde výhodou. Dám 4/10, prostě kdo říká na zombie a strippers ANO, tak to je film pro něj:-).
Příště zhodnotím hned několik komedií. Pro příznivce hororů mám připraven ještě jeden speciální filmový přehled, postupně totiž koukám na celý poslední After Dark Horrorfest 2007 (8 Films To Die For).
24. července 2008
Půlrok 2008 v hudbě 3: OneRepublic, Moby a P.O.D.
Album OneRepublic sice v USA vyšlo už v listopadu, u nás v Evropě ale až v březnu, singly stále vycházejí, tak proč toto super album nezahrnout. Na novinku Mobyho se čekalo dlouho, bylo proč? P.O.D. jsou mí obrovští oblíbenci, zatím u mě nešlápli vedle... ale When Angels & Serpents Dance, tak to je hodně slabý tanec.
OneRepublic - Dreaming Out Loud
Kdo neslyšel Apologize? Mega hit, který proslavil hlavně Timbalandův remix a verze s "fanouškovským" videem na youtube. Apologize je opravdu silná skladba, skvělá, a nasadila vysokou laťku a očekávání pro celé album. To bylo přijato docela vlažně a sklidilo hlavně průměrná hodnocení, já bych tak skeptický ale nebyl. Republici mají jasně rozpoznatelný styl, sice můžou znít jak Coldplay nebo U2, ale jejich postupy s klavírem a hlasem frontmana je odlišuje. Písničky jsou spíše smutné, nebo teda spíš hodně silné. Často si je pouštím před spaním, jsou na to ideální, nejsou to prostě žádné pařby. 8/10.
Moby - Last Night
Moby je týpek:-). Play pro mě znamená mnoho, bezchybná deska mísící dance, elektroniku, house, folk a gospel i rock. Nemá smysl jmenovat geniální písničky, se kterými pokračoval i v 18 a v menší míře i v Hotelu... pak přišlo bestofko a po určitých odkladech Last Night. Pokud by moje poslední noc na zemi byla v klubu s touto hudbou, nebyl bych naštvaný:-), deska se jednoduše povedla. Předně musím jmenovat megaboží taneční hity Disco Lies, Stars, Everyday It's 1989 a a Ohh Yeah, ty jsou hnacím motorem alba. Tyhle tracky jsou na Mobyho až překvapivě jednoduché a primitivní, přesto úplně skvělé. Je vidět, že nejsou nutné složité kombinace melodik a beatů, k vypalovačce Mobymu stačilo minimum. Ale ani další písničky si nemusí stydět, jsou dostatečně originální. Zvláštní částí jsou poslední písničky, kdy jako by po propařené poslední noci začali na diskotéce pouštět takový chill a jsou to hlavně skladby připomínající Mobyho filmovou instrumentální tvorbu nebo tu z Hotelu. Ano, konec alba je tak po protančené noci tak trochu plytký, ale asi to tak Moby chtěl, 4 megahity ale zaručí albu mé hodnocení 8/10.
P.O.D. - When Angels & Serpents Dance
Ale hoši! Satellite, Payable On Death i Testify jsou great, andělé a hadi jsou jen nadprůměrní. Album nezačíná špatně, Addicted pořádně nahodí tempo, P.O.D. jsou žhaví a energičtí, ale až na pár zvláštních originálních zvuků zcela v duchu jejich běžné tvorby. To bohužel postihuje většinu alba. P.O.D. hrajou prostě svoje, ale oproti předchozím deskám s minimální invencí, nové postupy těžko hledat, jsem zklamán. Jako Offspring, i POD toho mají hodně za sebou a to i své nejlepší časy. Jako u Offspring, nejnovější deska není špatná, to ne, ale obě alba trpí tím, že až na světlé výjimky obsahují písničky neoriginální, v rámci jejich stylu, ale vůbec nedosahují svou silou starších kousků. U Angels & Serpents musím ocenit překvapivě hlavně balady, It Can't Rain Everyday, End Of The World, This Ain't No Ordinary Love Song. A singl, co dal název celému albu, When Angels & Serpents Dance, je super. Celkově ale za 6,5/10.
20. července 2008
Půlrok 2008 v hudbě 2: Snoop Dogg, Gnarls Barkley a Flo Rida
Jo, hip-hop prostě poslouchám, tam hudební sucho neexistuje a desky jsou přeplněné materiálem. Dnes tu máme nestarnoucího harcovníka Snoop Dogga, originalitu nepostrádající Gnarls Barkley a debutujícího Flo Ridu, jehož Low bylo #1 singlem.
Snoop Dogg - Ego Trippin
Doggystyle! Snoopa hodně beru, vypadá jako kliďas, i když má problémy se zbraněmi, drogami, pornem:-). Hip hop poslouchám až od tohoto století, takže jeho oldschool jsem moc neznal (kromě singlů např. s Dr. Dre), ale R&G (Rhythm & Gangsta): The Masterpiece mě dostalo skvělými peckami jako Sings nebo Drop It Like It's Hot a na další Tha Blue Carpet Treatment jsem se hodně těšil a dopadlo skvěle, jasné 9/10 albumpatřící do mého top, takže jsem byl zvědavý, jestli 15 měsíců je dostatečná doba na vyprodukování další skvělé desky.
No, bohužel není, Ego Trippin se sice povedlo, ale ne tak jako Blue Carpet. Rád bych ale hned vyjmenoval skvělé pecky: singlová Sexual Eruption/Sensual Seduction, Why Did You Leave Me samplující Celtic Rain od Mika Oldfielda (produkce Polow da Pon, také např. Love In This Club od Ushera), perfektní závěřečnou Can't Say Goodbye se zpěvem Charlieho Wilsona (zpívá i v Signs i Beautiful) nebo country s odkazem na Johnnyho Cashe My Medicine. Mnoho jiných tracků je zapamatovatelných, používají ale takové ty "zlé" beaty, kterým moc neholduju, prostě jsem příznivcem pozitivných zvuků, takže je jasné, že mě právě berou výše zmíněné písničky.
Klasicky je CDčko naplněné vrchovatě hudbou, hiphopeři prostě tvoří a tvoří a z 30 tracků, co vytvoří, se 20 dostane na desku, 5 leakne a tak max 5 už nikdo nikdy neuslyší... teď jestli je lepší nacpat album i průměrnější tracky, nebo vydat 10 vypiglovaných písniček jak Coldplay? Důležité ale hlavně je, že Snoopovi tvorba stále jde, a i když se Ego Trippin v mých uších povedlo na 7/10, věřím, že pro další desku se opět vrátí k formě jako u Blue Carpet.
Gnarls Barkley - The Odd Couple
V dnešní době je těžké přijít s něčím originálním, radši se recykluje... Gnarls Barkley ale uspěli neskutečně, Crazy byl totální #1 hit a toto spojení soulu, rocku, elektroniky, hip hopu prostě zafungovalo. Řekl bych ale, že až na 3 hity 90% lidí zbytek alba nezaujalo. To mě jo, byla to fakt "jiná" hudba, jednoduché chytlavé písničky i propracované instrumentální kompozice Danger Mouse s charakteristickým hlasem Cee-Lo. Jo, zvláštní dvojka... Odd Couple navazuje obstojně na debut. Opět obsahuje barvité skladby s novými nápady a album rozhodně baví. Jak St. Elsewhere je to taková rychlovka, písniček není moc a jsou spíše krátké. Za dobrý spád ale kritizovat nejde:-). První single Run je jasná pecka, škoda, že komerčně propadlo. Ani další Going On zatím žádný výrazný zářez do žebříčků nemá, přitom to je skvělá písnička. Asi to vypadá, že Crazy byla prostě mánie, a vše ostatní není pro masy. Vždyť ani super Gone, Daddy, Gone přes výborný videoklip vůbec neuspělo. Nevadí, aspoň můžu říct, že poslouchám alternativní hudbu a ne to, co všichni:D. Pokud chcete originální fúzi žánrů a první album nebo ne-Crazy singly vás zaujaly, dejte Barkley šanci. 7/10.
Flo Rida - Mail On Sunday
Shawty got low, low, low, low, low, low, low, low... number one hit jak Yeah yeah yeah, yeah yeah, yeaah od Ushera. Oba dva mi lezly na nervy:-). Nicméně při zprávě o tom, že další single bude produkovat Timbaland, se Flo Rida dostal na můj radar. Timbo umí, Elevator je klasicky boží;). Debut Flo Rida byl hodně očekáváný, prodeje sice nakonec nejsou vůbec závratné, důležité ale je, že se Mail On Sunday povedl. Dobré produkce, dobří hosti. Nedá se říct, že by něco překonalo Elevator, ale minimálně polovina písniček je výborných, ať už Roll se Sean Kingstonem, All My Life, In The Ayer s will.i.am nebo bonusové Gotta Eat a I Bet s T-Painem. Flo Rida vletěl do šoubyzu jak blesk z čistého nebe, má zvláštní hlas, neoposlouchaný, prostě se těším na další tvorbu, za debut 7/10.
V příštím díle se ohlédnu za výtvory OneRepublic, Mobyho a P.O.D.
17. července 2008
Filmový přehled se Step Up 1+2, Shutter a Pathology
Další pán na holení! Dneska se tu sešla nesourodá skupina, hudební drama-romance Step Up a jeho pokračování a dva temné filmy, Shutter - další z nekonečné řady předělávak asijských hororů, a Pathology - o tom, jak se patologové po práci baví zabíjením a následnou analýzou smrti.
Step Up - Let's Dance
"Pojď si trsnout!", není to lepší název :-)? Ale chápu českého distributora, že při zaměření na mládež zvolil coolový anglický název, který každý chápe, přitom význam Step Up někomu může ujít... jedná se zde totiž o vystoupení, vystoupení nahoru. Tyler (Channing Tatum) je flákač, co má za kámoše samé černochy a spolu dělají čórky, bordel, basket a podobně a pak po nocích trsají v klubech. Jednou se vloupají do umělecké školy, totálně zničí divadelní kulisy a Tyler za to dostane 200 hodin prací... napřed jen uklízí chodby, pak se ale shodou náhod dostane k možnosti tančit s Norou sestavu na absolventské přehlídce. Noru hraje neznámá herečka Jenna Dewan, která se mi teda nelíbí, ale jako tanečnice je profík, stejně jako Tatum, jehož hiphopový styl mi je velmi blízký. Děj filmu je něco mezi High School Musical a Get Rich Or Die Tryin'. Na jedné straně sledujeme handrkování se o to, kdo teda bude tančit, láskování, nevěry, balení a na druhé straně tu jsou černoši s pistolemi s Escalade. Hlavně jde ale o tanečky, a na ty se zde dívá skvěle. Taky dobře vypadá hlavní černoška Dwen Sidor a taky Mario (rnb zpěvák), který hraje producenta hudby a uchází se o ni. Celkově nemám problém dát 7/10, ale čistě z nadšení pro ten tanec.
Step Up 2 The Streets - Let's Dance 2
Jednička byla úspěšná (i u nás), tak proč nenavázat. Tyler a Nora jsou hvězdy (Tylerovo cameo je cool) a tak se na ně film nezaměřuje, máme tu novou partičku. (Opět) běloška Andie (Briana Evigan) má (opět) černošké kamarády, pouliční partičku 410, která (opět) v Baltimore dělá (opět) trochu vandalské akce a taky soutěží v pouličních tanečních contestech. To se nelíbí opatrovnici Andie (maminka jí umřela) a tak ji chce poslat za tetou, poslední záchranou je však (opět, ale trochu jinak) nástup na uměleckou školu, kde je nový charismatický mladý ředitel, který ji nakonec přijme. Jeho bratr Chase (Robert Hoffman) pak tančí v tanečním kroužku a pak tam je asi 10 různých xichtů, kteří ve škole svým svérázným pojetím tance vyčnívají, a tak se dají všichni dokupy a začnou cvičit. To se nelíbí vůdci 410, drsnému niggovi, takže Andie vykopne a ještě se dá do fyzického křížku s Chasem... tak, podaří se "dobýt ulice", spárovat se, zaujmout ředitele? Film je často neskutečně trapný... bohužel to asi americké publikum chce, rozmlouvat v klubu negrům ze srdce o tom, jak to je s tou ulicí, kdo může být její součástí, pak romantické scény, k nim příšerná orchestrální hudba... no fuj, film je opět jen o tanečních scénách, které se opět vydařily, stejně jako soundtrack, který je hodně aktuální... takže hodně Timbalandovský:-). Bohužel jednička se celkově vydařila lépe, teď to stačí na průměr 5/10, do trojky by to chtělo za herečky nějaké opravdové kočky a za herce husté borce a choreografie posunout ještě výše.
Shutter - Clona
Asijské horory jsou zvláštní. Mají pochmurnou barevnou paletu a filtr, jsou tam dlouhé kancelářské nebo nemocniční chodby, klasické domečky na předměstí, strašící ženské, divné zvuky, mystérie... Už jsem jich pár viděl a osobně nejsem příznivcem tohoto žánru, protože jsou většinou nudné, nebojím se při nich, mnohem radši mám zábavné americké vyvražďovačky, které si nehrajou na žádné umělecké ztvárnění duchů a strachu. No a Šutr na tom není jinak, máme zde všechny výše vyřčené stereotypy v příběhu o novomanželském páru, co pronásleduje duch ženy, který se objevuje na jejich fotografiích poté, co ji v lese Japonska zdánlivě zajedou, ale tělo nikde (uf, to byla věta). Tetorizované hrdličky hrají Joshua Jackson, můj oblíbený Pacey z Dawsonova světa, a sympatická Rachel Taylor, která za sebou nemá nějaké zvlášť důležité role. Clona je naštěstí krátká, takže se nám mystérie vyřeší dříve, než nadobro usneme. Je škoda, že film nedokázal vytvořit něco více a i oproti The Grudge je slabota... 5/10 hlavně za pěknou ústřední dvojici.
Pathology - Patologie
Milo Ventimiglia je můj oblíbenec. Objevil jsem ho nejdříve v Heroes, kde hraje Petera Petrelliho, a pak jsem si našel i jiné filmy s ním. Zde se představuje v roli absolventa Harvardu, který nastoupí do programu pro mladé patology. Zde však operuje (nebo teda pitvá:D) podivná partička, která se po práci baví tím, že se členové trumfují v tom, jakým nejdokonalejším, nejoriginálnějším, nejhůře zjistileným způsobem zabijí lidi a pak při pitvách přicházejí na to, jak to kolega udělal. Ti si Mila berou hned pod svá křídla. Milo je zdráhavý, ale pod výhružkami je nucen skočit do této hnusné hry. Podaří se mu přechytračit kolegy, zachránit přítelkyni? Pathology je dobrý ve své atmosféře, nevšední kameře, sexu mezi mrtvými těly, násilnosti... také má dobrý konec:-). Žádný horor to ale není, jen takový odpornější thriller za slabých 6/10, no, možná pro fanoušky Mila 7/10.
V následující přehledu očekávejte nevím co ještě :-)
14. července 2008
Půlrok 2008 v hudbě 1: Madonna, Offspring a Coldplay
Prvních 6 měsíců roku 2008 bych označil za pro mě hudebně přínosné. Dočkal jsem se několika nových alb mých oblíbených interpretů a i zajímých debutových desek. Co doporučit, co raději neposlouchat? Dneska jsem si vzal na paškál Madonnu, Offspringy a Coldplay.
Madonna - Hard Candy
Nemůžu popřít, že Timbaland je moje jednička hudebního businessu. Justin Timberlake, Nelly Furtado, Duran Duran, Rihanna, Britney Spears, M. Pokora, vlastní album... všechny super hity jsou výtvorem Tima Mosleyho a/nebo Natea Hillse, Timbaland+Danja. Madonna chce být a je in a v dnešní hiphopové době se rozhodla pro další změnu stylu a sáhla po této osvědčené dvojici, kterou ještě doplňuje Justin Timberlake, a také po Pharrell Williamsovi (z The Neptunes, N*E*R*D), aby jí album vyprodukovali. Výsledek? Dobrý, v mých očích skvělý, ale přesto ne 100% oslnivý.
Timbaland a Danja si jedou svůj standard, jejich produkce jsou na vysoké úrovni, přesto hitový potenciál spatřuji pouze ve skvěle energickém 4 Minutes, kde Madonně sekunduje Justin Timberlake... nebo ono je to spíše naopak:-). Hard Candy obsahuje další pokračování série Cry Me A River=> What Goes Around.../...Comes Around=> Rehab=> Falling Down se jménem Devil Wouldn't Recognize You, a překvapivě to je opět dobré:-). Co je pro mě ale velkým překvapením je skvělá forma Pharrella. Vždycky se mi líbil, ale v posledních dvou třech letech bych na prstech jedné ruky napočítal jím produkované písničky, které se mi líbily. Zde se ale předvedl a nemám výhrad. Jeho výtvorem je 7 z 12 tracků, ani jeden není moc rychlý, spíše jsou vláčné, pomalé, možná nudné, přesto skvělé! Pharrell prostě neumí udělat Timbalandovinu:-), ale přesto jeho produkční práce je zde velmi originální. A co teda z celým albem? Madonna není vlastně příliš dobrá zpěvačka, ale v tom hudebním průmyslu to fakt umí a tohle album je pro mě velmi přístupné, proto dávám 8/10.
The Offspring - Rise And Fall, Rage And Grace
Offsprinzi jsou pro mě totální klasika, sledovat pecky z Americany v Esu, ty jo, to byly časy. Offspring vytvořili za svou dlouhou kariéru obrovské množství hitů, poslední Splinter sice nebyl kdovíjak úspěšný, mně se ale moc líbil, v některých písničkách dokonce nebyl znát jejich klasický styl. S čím přišli po pěti letech? S deskou, která je určitě zklamání. S deskou, která není špatná, ale neoslní.
První poslech hned prozradil song You're Gonna Go Far, Kid, jasný hit, ale ostatní písničky byly takové nijaké. Žádné nové nápady, postupy, hrátky. Nuda, takových písniček by vyprodukovali desítky. Navíc tam dali pár pomalých songů, které jsou normální tak u Green Day (Wake Me Up...) nebo Billy Talent (Surrender), ale u Offspring jsem je teda nečekal. Ou jak mě to bolí, že album nedopadlo lépe. Ono totiž opravdu není hrozné, naopak, je vklidu, ale bohužel očekávání bylo mnooohem větší, pustil jsem si jej asi pětkrát a už jsem na něj v podstatě zapomněl, škoda kluci, 6/10. A nakonec jsem na Rock For People taky nejel, sorry...
Coldplay - Viva La Vida Or Death And All His Friends
Ke Coldplay jsem si docela dlouho hledal cestu, v patnácti letech jsem asi na ně ještě neměl náladu, takže jejich originální videoklipy jsem na MTV okamžitě přepínal. Před třemi lety jsem slyšel názor, že si Coldplay poslouchají holky, co mají právě "své dny". Nevím, jestli to byl impulz:-), ale vyhledal jsem jejich singly a všechny poslechl a zjistil, že to je boží hudba. In My Place, Clocks, Yellow, Trouble... když v televizi začali vysílat boží videoklip k Talk, tak už jsem byl v podstatě jejich posluchačem, sám jsem Talk na single tipoval. Na čtvrtou desku jsem tak byl hodně zvědav.
Viva La Vida je neuvěřitelná deska. Nevím, co v ní je, ale mně se zdá magická. Písničky mají pro mě neskutečnou atmosféru, po instrumentálním intru mě začátek druhé Cementeries In London úplně zarazil do židle, jak je silný. Celá deska je krásná symfonie, spíše pomalá a smutná, někdy ale energická, přesto zasmušilá, prostě Coldplay. Výrazným nedostatkem je počet písniček. Máme tu deset tracků. Intro a devět a půl písničky, prostě málo. U Linkiní Minutes To Midnight jsem měl podobný pocit: deska skvělá, přesto krátká a nejde zcela jasně vypíchnout nějaké singly kromě asi dvou, deska více funguje jako celek. Viva La Vida je krásný celek, jen mohl obsahovat více, 8/10.
Příště kouknu do hiphopu...
10. července 2008
Filmový přehled se zdeptaným Colinem Farrelem: In Bruges a Cassandra's Dream
Colina mám rád, je to týpek :-), Phonebooth a Miami Vice jsou u mě top, v následujících dvou filmech ale žádného frajera jak v Miami nebo S.W.A.T. nehraje, naopak hraje zhroucené týpky.
In Bruges - V Bruggách
Kam jinam uklidit dva zabijáky, než se situace po nepovedené vraždě uklidní, než do belgických Brug. Ježiš tam bude nuda, co? Já jsem tam byl dvakrát, a to, co zažil Colin Farrel a jeho kolega Brendan Gleeson ve filmu, to se mi teda "nepoštěstilo". Colin je zžírán špatným svědomím za zpackanou vraždu a tak by radši chodil po barech, než koukal na kostely a kanály. Pozná herečku Chloe, trochu feťačka, a jejího liliputánského kolegu, ale také další místní a turisty. Oba zabijáci čekají na telefonát od šéfa Ralpha Fiennese, který dá nové instrukce, vše míří k nemilosrdnému klimaxu... In Bruges je krimi, trochu komedie, s hodně zvláštní a dobrou atmosférou za 8/10.
Cassandra's Dream - Kasandřin sen
Náhoda, ale Colin Farrel ve dvou filmech po sobě hraje člověka, co zabil, a je z toho zdeptán. Zde hraje spolu s Ewanem McGregorrem bratry s finančními potížemi, které lze však jednoduše vyřešit. Bohatý strýček je vyšetřován finančním a společník chce vyjít s inkriminujícími důkazy, je nutné jej zabít. S vidinou zajištění sebe i svých přítelkyň se bratři k činu rozhoupou, Ewan to bere jako hrozný čin, který ale byl jediné možné řešení, Colina však vražda neuvěřitelně ničí, nemůže spát, nechce snad dál žít, vše chce říct policii, režisér a scénárista Woody Allen pak ve skvělém napětí míří ke konci příběhu... 7/10.
V dalším filmovém přehledě si vezmu na paškál oba díly Step Up, hip-hopové tancovačky, Shutter, remake thajského hororu a Pathology, thriller s Milem (Peter z Heroes).